Piotr Rawicz (1919–1982) se narodil ve Lvově ve vzdělané židovské rodině. Po anexi Lvova Sověty a zahájení nacistických protižidovských represí se mu podařilo se ženou uprchnout. Po roce byl však zatčen a deportován do Osvětimi, kde se mu díky falešným dokladům, smyšlené historce o původu obřízky a árijskému vzezření dostalo statutu politického vězně. V roce 1947 se ženou emigroval do Francie. Román Krev nebe (1961) mu otevřel dveře literárního světa a vynesl mu úspěch (Prix Rivarol); ostrá kritika revolučních idejí v roce 1968 ho postavila stranou literárního dění. V roce 1982, krátce po smrti své ženy, spáchal sebevraždu. Zanechal po sobě množství nevydaných spisů.
