Daniel Špelda (1976) je docentem na Katedře filosofie FF Masarykovy univerzity v Brně a externím spolupracovníkem Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu Akademie věd v Praze. Ve své badatelské práci se dlouhodobě zabývá dějinami raně novověké filosofie a vědy, zvláště astronomie a kosmologie. Kromě čtyř desítek článků vydal dvě publikace o dějinách premoderní astronomie (Astronomie v antice, 2006; Astronomie ve středověku, 2008), monografii o proměnách metodologie historiografie vědy od 19. století do 21. století (Proměny historiografie vědy, 2009) a knihu o genezi myšlenky vědeckého pokroku (Pravda – dcera času, 2015).