Jidi Majia (1961) patří k nuosuským básníkům, pocházejícím z oblasti takzvaných Chladných hor (Liang-šan) v jihozápadním S‘-čchuanu a bývá řazen do takzvané liangšanské básnické školy, jejíž inspirací byli v osmdesátých letech „básníci mlhy“ (například u nás známý básník Pej Tao). Malý nuosuský národ si uchovává až dodnes vlastní jazyk a písmo. Majia ve svých básních čerpá z této prastaré kultury, zároveň coby básník píšící čínsky vede poučený dialog s moderní poezií.
