Lukáš Rittstein

Lukáš Rittstein (*1973)
Vystudoval sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze (ateliér prof. Hugo Demartiniho a Aleše Veselého) se stáží na VŠUP u prof. Mariana Karla (1999).
Od roku 2013 vede sochařský ateliér na Pražské Akademii výtvarných umění. Je nositelem ceny Magnesia Litera 2005 za knihu Proč je noc černá a ceny Jindřicha Chalupeckého (1999) od Václava Havla pro nejtalentovanějšího umělce do 35 let.
Jeho stálé realizace jsou k vidění ve veřejném prostoru Masarykovy univerzity v Brně, u státního archivu v Praze, před domem Umění v Ostravě nebo na náměstí v Brandýse nad Orlicí, v liberecké knihovně či na půdě Albertina v Drážďanech. Reprezentoval rozměrnými díly Českou republiku na EXPO Shanghai 2010 a na EXPO Milano 2015. Je zastoupen ve veřejném prostoru i v mnoha sbírkách. Od roku 1997 (1998, 1999, 2001, 2002, 2006, 2008, 2011, 2012, 2013, 2017 a 2021) uskutečnil spolu s multimediální umělkyní Barborou Šlapetovou celkem 12 výprav do vzdálených oblastí Nové Guineje. Cílem těchto expedic nebyl etnologický výzkum či teritoriální expanze, ale umělecká perspektiva vyjadřující zázrak setkání dvou světů oddělených od sebe příkopem času. Oba patří mezi kmenové autory Centra současného umění DOX. To v roce 2009 představilo první část jejich projektu pod názvem Manop – Poslední První, roku 2015 jeho další fázi ve výstavě Všechno je jinak a roku 2020 shrnutí ve výstavě ULTRA-SUPER-NATURAL. Příkladem jejich multimediální spolupráce jsou i sochařsko-malířská realizace pavilonu EXPO Milano umístěného ve Vizovicích a nebo filmovo-sochařský objekt pro Staroměstské náměstí v rámci Signal festivalu v roce 2018.