Krajina středních let může být nebezpečná - rozhovor s Jiřím Hájíčkem

Tomáš Weiss

Bankovní úředník z Českých Budějovic Jiří Hájíček 1967) je už dvě desetiletí osobitým hlasem české literatury. Svým klidným vypravěčstvím bez využívání strhujících efektů už několikrát podal svědectví o naší současnosti. Naposledy ve své deváté knize Dešťová hůl.

 
Můžeš prosím stručně autorsky představit svoji novou knihu Dešťová hůl?
Je to román ze současnosti, moji románoví hrdinové jsou se mnou generačně zpřízněni a provádím je tou krajinou středních let, která může být nebezpečná. Stereotyp, bilancování, poslední šance. Zároveň je to román o návratech a trochu o krajině, skutečné i té v katastrálních mapách.

Hrdina knihy Zbyněk trpí nespavostí. Nejsi první, kdo nespavost umělecky v knize nebo filmu používá. Co přináší autorovi formálně nespavost za možnosti? Vypadá to, že nespavost dobře znáš. Je to skutečně tak závažné, že na ni nic nepomáhá?
Je to jeden z problémů, který občas provází ten "nebezpečný věk", který jsem zmiňoval. Zkoumat do hloubky příčiny nespavosti může být zajímavé i pro román, v textu lze insomnické pasáže vyuužít k pasážím, kde hlavních hrdina přemýšlí, vzpomíná, skládá si znovu věci, které se staly nebo teprve mohou stát. Zkusil jsem to začlenit do románové kompozice. S nespavostí sám zkušenost mám, samozřejmě.

Je špatný čtenářský postřeh, že ve tvých knihách humor buď chybí nebo je tam přítomen jen homeopaticky. Nemáš třeba sarkasmus, černý humor a ironii rád?
 
Mám to spíš do blues, ostatně je to i můj oblíbený hudební žánr. Špetku humoru se snažím vydolovat vždycky, ale daří se mi to málo. Ale sním o tom, že jednou napíšu opravdu veselý a vtipný text, aspoň krátkou povídku.

Nedávno měl premiéru film podle tvé knihy Zloději zelených koní. Co na něj říkáš?
 
Byl jsem u toho projektu příliš dlouho, než abych mohl být nestranný hodnotitel, i když jsem se na scénáři ani na ničem jiném kolem filmu nepodílel. Přesto mě film zasáhl, drsností pojetí, kamerou, světlem, originální hudbou, suverénním výkonem Pavla Lišky. Jsem rád, že film vznikl, i když je o něčem úplně jiném, než můj román...

Před pár dny dostal Nobelovu cenu za literaturu Bob Dylan. Tvůj komentář?
 
Nejsem znalec Boba Dylana, takže mě to nechalo celkem v klidu. Že jeho texty jsou poezií, to vnímám, takže proč by nemohl být ohodnocen za literaturu. Druhá věc je, jestli o to vůbec stojí. Nobelova cena je podle mě dost zprofanovaná politickými hledisky, i když u literatury to není až tak markantní.
 
foto Bohdan Holomíček

20.10.2016