Zemřel Umberto Eco

Tomáš Weiss

Zrovna když jsem si četl jeho doporučení pro knihu Divoké kameny francouzského architekta Pouillona, vydaly agentury zprávu o jeho umrtí. Nejznámější italský veřejný intelektuál a spisovatel patřil celou svojí osobností do něčeho, čemu se říká západní vzdělanost a myšlení. V ČR se z tohoto vzdělance stal opakovaně i bestsellerista. Jeho romány měly od dob Jména růže u nás až nečekanou odezvu.

Umberto Eco (1932 - 2016)

V rozhovoru pro deník l’Humanité, který byl zveřejněn 22. května 2015 mimo jiné je i tato závěrečná pasáž:

Co si přejete, aby po vás zůstalo?

Asi budu vždycky vnímaný jako spisovatel. Ale před nedávnem se Library of Living Philosophers (Knihovna žijících filozofů), edice obsahující tisícistránkové knihy, která vznikla v USA v roce 1939, rozhodla věnovat mé osobě jedno ze svých děl. Mými předchůdci byli třeba Bertrand Russel, Einstein, Gadamer nebo Ricœur. V hledáčku neměli nikoho jiného, a tak si vybrali mě. Celý proces trvá roky, protože zaprvé musíte napsat autobiografii o padesáti stranách. Pak o vás různí renomovaní myslitelé napíší kritickou esej a na každou z nich musíte odpovědět. Pravděpodobně umřu před dokončením, což může způsobit potíže, vzhledem k tomu, že se jedná o Knihovnu živých, nikoliv mrtvých filosofů! Ale považuji to za velkou poctu. Je to lepší než Nobelova cena, protože na rozdíl od jejích nositelů se na autory v této edici nezapomíná.

překlad: Petr Mezihorák

20.2.2016