Sylvia Plath is a major cultural icon who continues to inspire new generations of female readers. The Bell Jar is one of the defining novels of the 20th century.
I was supposed to be having the time of my life . . .
Čtenář jediného románu slavné básnířky si dodnes odnese nevšední zážitek díky dojmu z plynutí děje, který prýští ve slovech tak, jako by nad ním autorka neměla moc, díky tomu, jak se Sylvia Plathová úspěšně vyhnula narativní šablonovitosti, ale i díky černému humoru. Na mysl se vkrádají srovnání se J. D. Salingerem i Virginií Woolfovou.
3,5* Niterná zpověď autorky, která v této knize popisuje svoje studentská léta a léta strávená v blázinci. Velká přidaná hodnota této knížky je především v té autentičnosti a snahy samotnou autorkou zachytit jak se jí měnily myšlenky v hlavě, jak její duševní nemoc propukala. Byla to velmi zajímavá sonda do hlavy mladé ženy, přesto nemohu říct, že bych si z knížky tzv. sedla na zadek :-( Přečtení samotné tedy nechám na vás a s doporučením se zdržím.
ještě před tím,než jsem tuto knížku četla,jsem viděla film-Sylvia(můžu vážně doporučit) a natolik mne zaujala osobnost S.Plathové,že jsem neodolala a musela si Pod sk.zvonem přečíst.Byla to nejrychleji přečtená knížka ze všech,co jsem kdy měla v ruce.Vážně jsem ji hltala.Mám totiž s jejími názory a pocity velmi společného.Nedivím se,když chce někdo nebýt tady z důvodu,že ho život nějak nenaplňuje a nechápe jeho podstatu....myslím si,že to byla velmi odvážná žena a skvělá a upřímná spisovatelka/básnířka.
Už mám slíbenou knížku se záznamy z jejich deníků a nemůžu se dočkat!
Určitě má v některých věcech pravdu, ale její názory jsou stejné jako mám já při svých nejhorších náladách. Kniha je psána způsobem, že co přečtete si promyslíte a zjistíte, že to jste si už také někdy mysleli. Neměla jsem z té knihy dobrý pocit, protože když jsem se pak zamyslela nad světem, nezdál se mi ani hezký ani ošklivý, jenom prostě byl. Byl, ale neměl pro mě zvláštní význam. A tak mě tato kniha nutila, abych se chovala tak, že až tady nebudu, něco po mě zůstane. Je těžké nežít jako 'stádo', ale zkuste se někdy vymykat a zjistíte, že tím donutíte lidi myslet. Myslet o světě a o sobě sama.