Popis: 1× kniha, vázaná, 560 stran, 15 × 21,5 cm, česky
Zima 1993.
V luxusním hotelu v Gdaňsku je nalezeno tělo mladinké dívky. O několik hodin později umírá při autonehodě její starší bratr. Obě úmrtí zůstávají neobjasněna.
Velikonoce 2013.
Forenzní psycholožka Saša Zaluská se vrací na pobřeží...
Příběh poněkud rozvláčný, nicméně zajímavý. Velikým nedostatkem je však překlad. Z překladu často "zní" polština. A překladatel, zdá se, nezná či se nevyzná v církevní terminologii.
Tak tohle je podle mě propadák. Pro mě osobně byl největší ...
Tak tohle je podle mě propadák. Pro mě osobně byl největší problém vyzvat se v tom bezpočtu postav, které si autorka vymyslela. Mnohokrát jsem se cítila ztracená a říkala jsem si, že kniha je zřejmě nad možnosti mého intelektu. Příběh je vylíčený tak zmateně, že jsem s tím chtěla několikrát seknout. Bohužel katastrofální je i překlad, když pan překladatel (či paní překladatelka) zřejmě umí výtečně polsky, ale česky bohužel moc ne. Pro ty, co nevědí, kdo je "profilovačka", jen pro zajímavost připomínám, že je to podle překladatele psycholožka sestavující psychologické profily pachatelů. Tenhle novotvar mě fakt dral, protože v knize byl používán jako naprosto regulérní výraz. Pominu to, že na začátku byla zbraň schována v topení, ale v závěru se našla v kamnech. Ale že se střílí z "blízké vzdálenosti"?! No zaplaťpánbů že ne ze "vzdálené vzdálenosti". Anebo "Nespustil z ní oči ani na krok.". A poslední příklad: "...se snaží vést normální životní styl". Copak tohle je čeština? Překlepy a hrubky bych i odpustila, ale některé výrazy byly tak pitomé, že mě to fakt štvalo. Když jsem se prokousala až na poslední řádek knihy, kde je napsáno "Konec prvního dílu", úplně se mi rozbušilo srdce. A uklidnilo se, když mi došlo, že mě naštěstí nikdo nemůže nutit, abych ten další díl taky přečetla...