Tento kousek nepatří dle mého k nejlepším "wallanderovkám", nemám ráda komisaře v depresích, kteří se topí v alkoholovém opojení, jelikož ve službě zastřelili člověka, už je to klišé, i když chápu, že se to stává. Začátek byl fajn, napínavý a rozhodně neotřelý - noc, sníh a na cestě loutka na židli, super, co bude dál? Vraždy, podvody, peníze a mezi tím vším vážený miliardář, který žije ve světě, kde si může dovolit všechno, i vraždit lidi, které už "nepotřebuje". A pak přichází neohrožený komisař Wallander, který vše rozplete, uteče z rukou dvou vraždících legionářů a toho věčné se usmívajícího miliardáře předá do rukou spravedlnosti. No, tak takhle to v životě nechodí. Ovšem kniha se dobře čte, kdo má rád Wallandera, určitě neprohloupí, má to spád, stojí to za to.