Příběh malého chlapce, který zůstane sám. Po smrti jeho rodičů se ho ujmou babička s dědou, jedni z mála indiánů Čerokíů, kteří v kraji zůstali. Chlapce učí, jak má žít v souladu s přírodou a předávají mu své znalosti. Celý příběh je vyprávěn dětskýma očima, o to víc je to pro nás dojemnější a více emotivní.

V této knize rozhodně nejvíce oceníte nejen indiánská moudra o životě. Krásné myšlenky a životní zkušenosti. Ač se tento příběh odehrává jinde a v jiné době, všechno je stále aktuální a dá se praktikovat i v dnešní době. Je zde nádherně popsána příroda, máte pocit, že se s nimi procházíte po horách, že cítíte chladný potok na Vašich nohách a slyšíte zpívat ptáčky.

Celkově nádherný příběh. Ke čtení si rozhodně připravte kapesníčky. Nejednou mě kniha dojala k slzám.

Jediný problém jsem měla, že jsem se v několika kapitolách nedokázala začíst, přistihla jsem se, že mi myšlenky utíkají pryč od příběhu. Ale i tak se mi kniha moc líbila a většinu kapitol jsem si opravdu užila.

Jedna z nejlepších knih, co jsem doposud četla. Nádherné, strhující vyprávění indiánského chlapce o životě v horách, o životě v souladu s přírodou, o pokoře, o braní a dávání, o toleranci ale také o nenasytnosti a sobectví vás donutí zamyslet se, jací jsme my lidé pokrytci. Tato kniha vás zaručeně pobaví, ale také rozpláče. Obsahuje mnoho moudrosti a jistě by si ji měl přečíst úplně každý.

Nenašel sem tam nic o nadřazenosti bílé rasy, spíš autor přehodnotil svou minulost v kukluxklanu a toto je skvělý výsledek.

Každý kdo má duši, stotožní se s celou knihou natolik, že málokterá kniha Vás ovlivní,jako tato. V dobrých knihách se vžijem do hl. postavy,ale tady se dokážete vžít nejenom v cítění přírody, psů, i lidí kolem Malého Stromu. Kniha Vás veme mimo realitu vlastního života, ale přivede vás k tomu, že pořád jsou lidé kteří jsou na tom hůř, a i přesto vnímají věci, který pro nás jsou samozdřejmostí... Teď už vím, že můj pes,není jenom pes, a vše okolo mě mluví..nevím zdali se naučím naslouchat, ale už se k ostatním dějím budu stavět jinak. Tato kniha mi dala hodně.. Děkuji tomu kdo ji nejenom napsal, ale i těm kteří byli hrdiny tohoto příběhu..Třeba jim to vítr poví..))

Kniha jen pomalu nabírá tempo, ale strhující závěr vše přebije a je škoda, že nebyl rozveden více. Komentář níže o údajných v knize obsažených myšlenkách nadřazenosti bílé rasy rovněž nechápu, kniha je o přesném opaku.

Kniha, kterou by si měl každý přečíst, nádherná, čistá, krásná. Nechápu komentář přede mnou ohledně nadřazenosti bílé rasy, to jsem tedy opravdu v knize nenašla.

Škola Malého stromu je nádherná kniha, kterou nebudete litovat, že jste si koupili. Příběh malého chlapce - sirotka, který nalézá vztah ke svým prarodičům, k horám a přírodě, je okouzlující. Zajímavé na této knize je její autor, resp. kontroverze, která jej doprovází. Forrest Carter (původním jménem Asa Earl Carter) byl aktivista Ku Klux Klanu a i kniha obsahuje myšlenky podporující nadřazenost bílé rasy a mnoho stereotypů týkající se indiánů. Osobně však doporučuji se nad toto povznést, protože kniha nese i jiné poselství a to je moc pěkné.