(...) Jak ze sborníku studií totiž vyplývá, jestli je pro dnešní náboženství něco jednoznačně charakteristické, pak je to touha jednotlivců po duchovní seberealizaci či přímo sebezdokonalení, u kterého není tolik důležité, jakou cestou se ho dosáhne. Proto místo doktrín a dogmat mluví lidé raději o "něčem nad námi", hledají si vlastní cestu, jak se k onomu "něčemu" dostat. Kniha Individualizace náboženství a identita je jedinečná v tom, že se fenomén "něcismu" snaží uchopit bez potřeby hodnocení, jestli se jedná o projev "úpadku", či naopak "pokroku", a zároveň jednotliví autoři odolali pokušení ozřejmit vztah (post) moderního člověka k náboženství vše vysvětlujícími pojmy či teoriemi. Studie jsou spíše náhledy do nezmapovaného terénu svědčící o jeho pestrosti a proměnlivosti. Plyne z nich přesto jednoznačné zjištění: termíny "věřící" a "nevěřící" jsou neudržitelné. Pokud se snažíme sledovat projevy náboženství v jeho moderních individualizovaných podobách, pak i tradičně "ateističtí" Češi se najednou stávají náboženským národem. Tohle poznání je prvním krokem na cestě k pochopení, k jakým "bohům" se dnes vztahujeme.
