Podobné tituly

Je jen chvályhodným počinem, že se tato kniha brněnského sociologa a religionisty D. Lužného objevila na knižním trhu. Její základní předností je skutečnost, že širší veřejnosti přibližuje některá ze zajímavých témat disciplíny, která doposud zůstává poněkud v pozadí - sociologie náboženství. Po předchozí publikaci Nová náboženská hnutí (1997) nás D. Lužný seznamuje s jiným aktuálním problémem, který charakterizuje vztah společnost - náboženství. Jedná se o otázku, jaké je vůbec dnes, v epoše zvané moderní, ne-li postmoderní, postavení náboženství ve světě, speciálně v západních společnostech. Dochází k jeho úpadku, stagnaci či oživení? Názory na tuto otázku se různí, a vezmeme-li v úvahu moderní dobu v poněkud širším záběru, můžeme říct, že i různily. Je nutné připomenout, že zde hovoříme názorech a pohledech sociologů. D. Lužný nám ve své knize představuje v rámci tří oddílů nazvaných Modernizace, Sekularizace a Globalizace některé z postřehů a myšlenek významných světových sociologů, kteří věnovali náboženství svou pozornost. V éře nastupující průmyslové společnosti jimi byli např. M. Weber, E. Durkheim, A. Comte či K. Marx. Čtenář se zde může poměrně důkladně seznámit se základními koncepty teorií těchto autorů, jenž se zdaleka netýkaly pouze náboženství. Obzvláště přínosným je pak zařazení souhrných kapitolek věnovaných vybraným významným sociologům náboženství (veskrze angloamerické provenience) a jejich klíčovým konceptům. S některými s nich se již český čtenář mohl setkat (P.L. Berger, T.Luckmann), jiní jsou v česky psané sociálně vědní literatuře pro širší veřejnost takřka neznámí (T. O´Dea, B. Wilson, R. Stark, W. Bainbridge, R. Bellah). Zájemce se zde může blíže obeznámit s důležitými koncepty sociologie náboženství, jakými jsou např. 'neviditelné náboženství', 'občanské náboženství', teorie kompenzátorů apod. V části zvané Globalizace nám pak autor prostřednictvím vybraných autorů (např. R. Robertson) umožňuje poněkud komplexnější pohled na pozici náboženství v soudobém globalizovaném světě. Kniha chce zároveň být jakýmsi impulsem k přehodnocení dosavadního (dle autora omezeného) chápání pojmu náboženství, který podle něj nepostačuje pro pochopení dnešní sociokulturní situace. Kniha je primárně určena studentům společenskovědních oborů VŠ, avšak svým poměrně čtivým a srozumitelným jazykem může oslovit i další zájemce o zmíněnou problematiku. Jejím největším pozitivem není ani tak samotný obsah (který není příliš rozsáhlý, autor tuto práci pojal spíše jako stručnější přehled) jako spíše samotný fakt, že spatřila světlo světa. Informace a myšlenky, které přináší, totiž dosud v podobné formě v českém jazyce nebyly dostupné. Kniha je tak pozvánkou do sociologie náboženství jakožto disciplíny, která má v dnešní době rozhodně co říct.