Pavel Adler (1947) od dětství a mládí v sobě nacházel sympatie k Francii a všemu francouzskému. Četl, studoval a informoval se o všem, co souviselo s atmosférou a zvyklostmi v této zemi. Plnohodnotné poznání země nebylo možné uskutečnit do počátku devadesátých let minulého století. Zájem o Francii a teoretická připravenost byly o to více využívány při pozdějších návštěvách. Mimořádně kladný vztah má autor k Paříži. Zde vyhledával souvislosti, které se udály v různých obdobích existence Paříže a její postupné cestě k světové proslulosti. Víno, které prochází řadou příběhů, je velkou autorovou láskou.