Luboš Palata (*1967), novinář a básník, občasný výtvarník. Povídky a básně psal už v osmdesátých letech, po listopadu 1989 se stal novinářem. Pracoval a pracuje pro největší české deníky, psal a píše pravidelně do zahraničí, například pro BBC, Svobodnou Evropu, Deutsche Welle nebo Gazetu Wyborczu. Získal několik českých i zahraničních novinářských cen, včetně ceny Ferdinanda Peroutky. Vydal dvě sbírky básní a během mnohatýdenní literární cesty podle Labe shromáždil materiál pro svou prozaickou prvotinu Elbe. Do jejího psaní vložil nejen třicetileté zkušenosti novináře píšícího o střední Evropě a česko-německých vztazích, ale také svá rozmanitá studia. Od politologie a mezinárodních vztahů přes katolickou etiku až po současné doktorské studium české historie. Po dvacítce objel většinu světa a našel se v novinařině, po třicítce se mu narodil syn, po čtyřicítce se mu povedlo oženit, po padesátce přijmout křest a před nedávnem se stát rytířem Řádu Božího hrobu jeruzalémského. Je otcem i dědečkem. Jak sám říká, k pocitu naplněného života mu chybí už jen napsat několik dobrých knih. A věří, že Elbe je první z nich.
