Podobné tituly

(...)Její prozaizované básně plynou pokojně a v tichosti, zastřeny jemnou melancholií, &quottichou radostí", která Čerepkovou &quotobepíná". Nejspíše představují jakýsi ženský, o poznání jemnější a imaginativnější protipól k poezii Václava Hraběte. (...)Autorka si uvědomuje pomíjivost všeho bytí a počíná se smiřovat s tím, že i ona se jednou vytratí z tohoto světa: někdejší rozsáhlá a rozevlátá básnická pásma se zužují v několikaslovné &quotmomentky", v miniatury blízké japonským haiku, jejichž hlavním tématem se stává touha už &quotnavždycky... spát". V jedné z posledních básní autorka píše o &quotobraze", který &quotmusí být absolutní". Svazkem Básně se Vladimíra Čerepková této absolutnosti přiblížila na dosah.