(...) Mandler je ve svém psaní pro noviny pokračovatelem havlíčkovsko-peroutkovské tradice věcného, neemotivního psaní, která ovšem ve skutečnosti tradicí v pravém slova smyslu nikdy nebyla: o mnoho víc mužů, kteří by ji rozvíjeli, než zmíněné dva, tato "tradice" nikdy neměla.