V jedné době byla tato kniha hodně oslavována ale na druhou stranu jsem dosti skeptický k nálepkám Bestseller, který v Knižním klubu dávají snad na všechny knihy, takže kredit mají hodně malý.
— Po Poutníkovi jsem sáhl, když jsem si chtěl odpočinout od polštiny a pro změnu si přečíst něco v rodném jazyce. Jako často u těchto oštemplovaných knih bývá, tak zážitek neodpovídá očekávání, která si čtenář udělá na základě vyhajpovaných recenzí.
— Kdyby nebylo toho hajpu kolem, tak v knize dostanete to, co by nejspíše čtenář od této knihy očekával: slušně napsaný thriller, při jehož čtení mizí stránky rychlostí slušně vyladěného sporťáku a nejspíše se knize nic nedá vytknout ani z hlediska pravdivosti různých bakteriologických či geopolitických faktů. Různých dějových zvratů je zde také dost ale přesto si nemohu pomoci ale mám takový dojem, že tu něco chybí. Nějaký přesah, méně šablonovité postavy a občas jsem se přistihl, že fandím spíše Saracénovi jak Poutníkovi.
— Každopádně pokud si chcete dopřát pořádnou dávku napětí při níž chcete vypnout mozek po náročném zaměstnání, povinnostech nebo studiu a nemáte chuť řešit něco náročného nebo závažného, pak s klidem po této knize sáhněte. Děj budete hltat, čísla stránek se vám budou před očima ubíhat jak stromy v šikansenu ale po přečtení stejně rychle obsah knihy zapomenete. Ale to není chyba, pokud vám jde právě o toto.

Přijde Vám Zločin a Trest rozvleklý? Jsou Puškinovy básně kýč? Je film Amadeus nudný? Tento román rozhodně je dlouhý. A není jednoduchý. Vyžaduje určité intelektové i vzdělanostní nároky na čtenáře. Tento román, podle mého názoru, je skvělý.

Nevím, proč se tento driller tak bezuzdně přeceňuje. Možná kvůli bombastickému tématu. Jinak je to sériová kusovka. Vzhledem k tomu, jak nesmírně dlouhý je, je tam málo napětí, jak za groš. Vyskytuje se jen v několika málo ostrůvcích a na samém konci. V knize je více věcných chyb, událostí a situací, které se nemohou stát. Příklad: zajatec překousal lepicí pásku, kterou byl připoutaný „přes prsa.“ Zkuste si to! Zajatec měl ruce v poutech za zády, nahmatal pistoli, vsedě ji prostrčil mezi nohama a prostřelil si zespoda hlavu. To nezkoušejte. Zázračné uzdravení po mrzačícím mučení. Celé to jakoby vypráví hrdina, ale píše tam o skutečnostech, které nemohl vědět — to je podstatná chyba kompozice. Trapné je, že jakmile se čtenáři dozvědí, o co jde, všichni vědí, že to dopadne dobře a šťastně. God bless America! Dávám trestné hodnocení jednu hvězdu, přestože zupácká důkladnost, s jakou je text vypracován, by si možná zasloužila víc. Knihu vrátím do Obecní knihovny — žádnou škodu jsem neutrpěl.

To by si o sobě jistě pomyslel hlavní hrdina, agent zpravodajské služby a dědic obrovského jmění, kdyby byl člověkem z masa a kostí. Čtenář má tu čest s člověkem, který má snad v mozku integrovanou křišťálovou kouli a vedle toho ještě mimořádnou schopnost vydedukovat správný závěr i při absenci podstatných informací. Je to takový americký brouk Pytlík, který si poradí v každé situaci. Kdyby k tomu byl okolnostmi donucen, jistě by byl bez cizí pomoci schopen zkonstruovat vesmírné plavidlo či sám sobě při plném vědomí vyoperovat slepé střevo. Je těžké prožívat dramatické chvíle, když již na straně 100 pochopíte, že tento agent si poradí naprosto se vším a žádná překážka ho nemůže zastavit na cestě ke spáse lidstva. Naproti němu stojí taktéž geniální padouch, jak jinak než islamistický terorista, který je nejen prodlouženou rukou Alláha, ale také vynikajícím virologem a amatérským, leč úspěšným genetikem. Je člověkem, který dlouhá léta spřádá bezchybný plán vedoucí ke zkáze západní civilizace, neprojeví ani kousek soucitu, například když vydloubne živému muži oko a upaluje s ním k bezpečnostnímu snímači, a pak nechá své letité snahy pohřbít, když mu všehoschopný agent vyhrožuje smrtí syna. Vida, i mudžahedin, který neváhal obětovat kohokoliv a cokoliv, má nakonec dobré srdce. Těch více než 750 stran bylo zatraceně nudných a je velká škoda, že závěr nebyl alespoň trochu překvapivý. Prostě "hepáč" po americku. Máte-li potřebu ztotožnit se s hlavní postavou, nepochybně se po přečtení knihy budete cítit méněcenní.

Já, poutník je velice čtivě napsanou knihou, která Vás chytne a nepustí. Je třeba ovšem přiznat , že některá výchozí tvrzení v knize uváděná, jsou přinejmenším diskutabilní , ale zápletka je i tak velmi zajímavá a poutavá. Párkrát se mi dokonce stalo, že ve mě kniha vyvolala i hlubší zamyšlení, což je vzhledem k tomu, že jde spíše o oddychovou literaturu (která Vám ale oddychnout si vůbec nedovolí) poměrně překvapivé. S mírnými výhradami doporučuji čtenářům, kteří si u knihy chtějí především odpočinout a zapomenout na starosti všedního dne. Pokud by byl natočen film se scénářem od autora, asi bych se do kina vydal.

Nechal jsem se zlákat v knihkupectví, a pravda i recenzí zde. Ale za me platí, že jsem dlouho nečetl tak rozvláčnou pekelnost. Nechám laskavého čtenáře, aby si udělal úsudek sám, ale použít v roce 2014 větu " mám nacvičený docela slušný pohled smrti, je-li třeba, naladil jsem ho tedy na maximalni stupeň zvaný všeobecná mobilizace ..." mi přijde jak výraz z šestákoveho románu pro 17 pubescenty, kteří si sni svůj sen jak v sobotu vymlátí odpolední diskotéku ve městě. Celá kniha je plný klišé, uvažování hlavního hrdiny je chvilkama jak po částečném lobotomickem zákroku a pak zase Deus ex machina promluvi a čtenář se jen nestačí divit. Nedoporučuji.

No, tak tohle je vážně majstrštyk, pošušňáníčko pro každého milovníka kvalitních thrillerů. Protože Já, poutník je bezesporu kvalitní thriller, který dělá čest svému žánru.

Můj dobrý kamarád ve čtení mi poslal odkaz na tuhle úžasnou knihu a já mu teď děkuji. Pravdou sice je, že obálka je nic moc a na mě nijak nezapůsobila – takový nářez, jako je Já, poutník by si zasloužilo něco důmyslnějšího – jenže když jsem si přečetla anotaci… No, zamilovala jsem se až po uši!

No řekněte, kdo byste se po takhle skvěle sepsané anotaci nezačali nadšením a očekáváním klepat? Já byla jak na trní. Občas mívám dopředu o knížkách pochybnost, o Já, Poutníkovi jsem nezapochybovala ani na chvíli. A to jsem ani v nejmenším netušila, co mě doopravdy čeká.

Protože jestli je anotace senzační, tak co je pak samotná kniha? No jednoduše brilantní kousek. Téhle knize neschází nic. Má úplně všechno, co by měl každý dobrý thriller mít, a k tomu má ještě něco navíc. Je to hluboké, propracované, má to myšlenku, která se dotýká současnosti, je to strhující, s neprohlédnutelnou zápletkou, napínavým dějem a čtivým stylem psaní. Neexistují tu hluchá místa ani nesrovnalosti – všechno pasuje jako pr… zadek na hrnec.

Na takovou knihu už jsem dlouho marně čekala. Totiž, na nějakou, která bude vytříbená a přesto nebude z pera nějakého severského autora.

Tohle byl vskutku jedinečný zážitek a já na Já, Poutníka budu ještě dlouho vzpomínat – uhnízdil se totiž někde uvnitř mě. A taky jsem si jistá, že se k němu dříve či později s nadšením vrátím.

Kvalitní čtivo, které si rozhodně zaslouží pozornost, a které nemůžu než doporučit všema deseti!