Moje první setkání s autorem, ale rozhodně ne poslední, protože to bylo naprosto skvělé.
Otázka viny velmi dobře propracovaný detektivní případ, jemuž na reálnosti přidává jistě i fakt, že autor sám dříve působil jako policejní vyšetřovatel. Komisař Wisting je pán v letech, který má za sebou již mnoho zkušeností a jen tak se nenechá ničím rozhodit. Občas ho trápí zdravotní neduhy, má starost o svou rodinu (dceru a vnučku), ale při pátrání se nebojí využívat i moderních technologií.
Sledujeme více dějových linek – tu ze současnosti, ale také se vracíme zpět do minulosti, kde jsme detailně seznámeni s případem, na nějž byl Wisting odkázán. Tyhle „návraty“ jsou velmi dobře značené, čtenář není zmatený, ale rozhodně je napnutý a čeká, jak to všechno vlastně dopadne.
Moc se mi líbí autorův styl psaní. Není to rozvláčné, ale takové „úderné“, spíš popisné a věcné. Je zajímavé i sledovat rozdíl ve vyšetřovacích možnostech dříve a nyní, což tak trochu „zatopí“ tehdejším vyšetřovatelům, kteří se začínají obávat, že se na něco přijde. Nečekejte žádnou zběsilou akci, ale spíš poklidné vyšetřování, kde se objeví několik velmi zajímavých překvapení.
Otázka viny je sice už 15. díl ze série, ale pokud s ní (stejně jako já) ještě nemáte zkušenosti, vůbec to nevadí. Případ je v knize uzavřen a důležité „body“ z minulosti jsou zde zmíněny.

Patnáctý díl detektivní série severského autora. Předchozí jsem nečetla žádný, tento otevřela jen na zkoušku a super. Hned jsem se chytla a 80 stránek fuč. A druhý den dočtený zbytek. Není drastická ani krvavá. Hlavní vyšetřovatel bez skleničky v ruce, zato se starým uzavřeným případem na stole, který mu nedá spát. A tobě nedá taky. Sedí za mřížemi ten pravý vrah? Jdem na to poctivou policejní práv přijít. Jsme v Norsku. Čekala jsem víc reálií, to mě mrzelo. Nicméně byla pecka se dozvědět, jak se v novodobém vyšetřování využívá technologie, mobily, krokoměr, elektroměry atd. Fakt zajímavé, na čem vás můžou teď nachytat. Vrahové to nemají vůbec lehké. :-D Proč nedávám 5 hvězdiček, ale jenom 4? Protože na mě byl konec nejednoznačný a to mi tu vadilo.