Jakožto třicátník a častý čtenář detektivek jsem od této knihy nic nečekala. O to více mě překvapilo, jak moc mě bavila. Detektivní část byla v rámci možností napínavá, nedokázala jsem dopředu odhalit, jak a proč ke zločinu došlo, a rovněž zápletka se mi líbila. Romantická část nebyla nijak přehnaná, i když samozřejmě se to bez teenagerovského vzdychání po lásce neobešlo. Letos vyšel druhý díl „Hodná holka, zlá krev“ a už teď jsem rozhodnutá, že si ho přečtu, protože ten první mě příjemné navnadil.

Miloval jsem Stopy hrůzy - asi vám je nemusím představovat. No a proto se mi líbila i tahle knížka. Není nijak náročná, co si budeme povídat, není ani zvláště dramatická, jako by autorka chtěla zůstat jemnou a přístupnou dětem kolem třinácti let, zdálo se mi. Oč jde? Hlavní hrdinka pátrá po několik let staré vraždě a sebevraždě, což maskuje školním projektem. Jako čtenáři sledujeme ji a její hon za informacemi, rovněž i samotné její zápisky, z nichž můžeme skládat fakta. V současné době mi úroveň YA titulů nepřipadá valná, proto vítám tohoto čestného zástupce dobře napsaných knih pro mládež jako čestnou výjimku.

Tak tahle se povedla! Slíbila jsem si, že při čtení nebudu příliš kritická, když je to thriller pro mladé. Musím se ale přiznat, že hned co jsem si zvykla na poznámky, které si hlavní hrdinka vytváří a příběh je jimi proložen, okamžitě mě kniha chytla.
Pipa je středoškolačka, možná trochu šprtka, která si vybere jako téma školní práce pár let starou vraždu, kdy byla zavražděna dívka z její školy. Ze školní práce se však stává nebezpečné pátrání, které ohrozí i ji samotnou.