Již dlouhou dobu nečtu příběhy "slípek", které se zamilovaly do muslima, odešly s ním do jeho rodné země a věřily v krásný život po boku svého milovaného. U této jsem udělala výjimku a jsem ráda. Všechno se mi odehrávalo před očima jako film. Velmi čtivě napsaný příběh Laury, která utekla z chalífátu se dvěma dětma. Rozhodně tuto dívku za dceru nechcete, všechno co dělala mne iritovalo. Nejvíce lituji její děti, které byly svědky všech hrůz, co jí Ibrahím prováděl. To si opravdu životem táhnout nechcete. Již tak ve 30% knihy (to byli ještě v Nizozemsku) jsem si říkala, že to nemůže normální racionální člověk snášet. No a ono ano a pošahaná Laura přemluví Ibrahíma vydat se na cestu do zemí Islámu, kde věří, že se její manžel změní v onoho vysněného pozorného manžela a otce. Hahaha .... Historie se opakuje. Nechápu tyto ženy a další podobný příběh si zase delší dobu nepřečtu, nicméně tato kniha mě pohltila a určitě mohu doporučit :o)