Rodina na okraji společnosti – pakáž. Autorka rekonstruuje osud svých prarodičů a nejasné chvíle narození její matky. Ocitáme se v zapadlé horské vesničce před první světovou válkou, kdy je dědeček Josef odveden do války a na dveře pakáže zaklepe Georg, okouzlující cizinec, který přinese potíže….

Sledujeme tu vyprávění jednotlivých členů rodiny a postupně si skládáme střípky vzpomínek do sebe a snažíme si z jednotlivých částí udělat ucelený pohled na rodinu a na to, co je vlastně pravda. Tajemství jedné rodiny, které však kolikrát řeší celá vesnice.

Autorka v příběhu skáče v čase i ve vypravěčích, něco si tak přečteme několikrát, něco není dokončeno. Čtenář by se kolikrát mohl i ztratit, ale nakonec se zase chytí a všechno mu dá smysl. Autorčin osobitý styl však nemusí sednout každému.

Jsou tu však krásné, až zvláštní myšlenky, které Vás v textu zaujmou. A moc se mi líbily autorčiny hrátky se slovy a jejich významem.

Ač je to útlá knížka, je to napsáno tak, že jsem si připadala, jako kdybych také žila v domečku pod horou a dobře znala každého člena rodiny.

Zvláštní knížka, ale jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla.

Rakouská, velmi jemná novela o rodině rozdělné válkou, o kráse, která nepřinesla mnoho štěstí, o dohadech, které vedly k tomu, že otec nikdy nepromluvil na svou (?) dceru. Škoda, že u nás nevyšla celá trilogie v jednom svazku, ihned bych pokračoval ve čtení.