Z mé strany se jedná o vyjádření k celé trilogii Andrzeje Sapkowského, tedy Narrenturm, Boží bojovníci, Lux Perpetua. Bez obalu, jedná se o perfektní dílo. Na počátku mě trochu zaskočilo, že se postavy v tomto díle vyjadřují dosti sofistikovaně, jako by všechny byly vzdělány v latině, měly velkou znalost Písma svatého a také filozofie, ale posléze jsem zjistil, že toto je jedna z věcí, které příběh jakýmsi způsobem doplňují a to spolu s reálnými historickými událostmi a zejména osobami. Příběh samotný je taková zběsilá jízda plná zvratů a s notnou dávkou štěstí pro hlavního hrdinu, nicméně mistrně zasazené do historických událostí (navíc v nám známém prostředí) a k tomu se autorovi podařilo udržet jakousi celistvost a kontinuitu příběhu a osudů postav, u kterých jsou patrné rozdílné charaktery a také motivy jejich jednání. S tím jde ruku v ruce již zmíněné filozofování, kdy otázky dobra a zla, morálky, spravedlnosti, náboženství, fanatismu, politiky, přátelství, touhy po moci a/nebo bohatství, oportunismu, mladické nerozvážnosti, ale i tzv. selského rozumu atd. jsou zde partny v hojné míře, což ovšem nevadí, právě naopak. Také spojení fantasy a historického románu funguje bezvadně a autorovi se podařilo magii skloubit s reálnými historickými událostmi tak, aby nebyla narušena žádná z nich. Toto dílo není pouze jakési bezduché čtení na odreagování, kdy po dočtení knihy čtenář sáhne po něčem jiném a za chvíli ani neví, že to četl, naopak si myslím, že čtenáře svým způsobem obohatí. Prostě mistrovské dílo, před autorem smekám a musím pochválit i překlad.