Psychologie není v hledáčku mých zájmů, proto si netroufám úplně hodnotit užitečnost této knihy pro lidi, jejichž život ničí temná minulost. Autorka na svém vlastním osudu ukazuje, jak je důležité přestat se nechat svazovat minulostí a vzít vlastní štěstí do vlastních rukou. Příjemně mě překvapilo, že kniha nepůsobí jako óda na sebe sama, autorka naopak upřímně odhaluje i to špatné, co nosila v sobě, a netají se tím, že stejně jako ona se jako psycholožka snaží pomoci svým klientům, mnohdy její pacienti pomohli jí samotné posunout se dál a překonat limity, které se zdály být nepřekročitelné. Věřím, že leckomu kniha může pomoci.

Kniha mě na první pohled zaujala moc pěkným obalem. Obsahuje 12 kapitol, ve kterých autorka nenásilnou formou předává to, co za celý život praxe terapeutky získala. Celý autorčin život je ovlivněn tím, že byla v mládí v koncentračním táboře, kde zemřeli její rodiče. V knize se čtenář dozví spoustu rad, které mu mohou pomoci s tím, co ho v životě svazuje. Jednotlivé kapitoly se velmi dobře čtou, jsou protkané různými vedlejšími příběhy, které společně vytvoří celek vždy s nějakým poselstvím.

Tuto knihu určitě doporučuji. Je psána srdcem.

Rozhodně jedno z nejsilnějších svědectví o přežití holokaustu, které jsem kdy četla. Toto neobyčejně poutavé, skvěle vystavěné a kupodivu i velice vtipné vyprávění je prodchnuté neutuchajícím úsilím o nalezení smyslu života i po prožitých hrůzách a obrovských životních ztrátách. A právě způsob, jakým se autorka (významná americká klinická psycholožka) s běsy svých mučivých vzpomínek postupně vypořádává a objevuje tak své životní poslání, dělá tuto knihu výjimečným pramenem inspirace pro všechny, kdo se snaží najít cestu ze svých vlastních životních úskalí.