Přestože jsem předposlední knihu četla před delším časem, autor čtenáře vtáhne do děje, obeznámí jej se souvislostmi, takže se kniha hodí i pro ty, kteří jiné nečetli. Napětí v knize bylo neustálé, narůstající a zase jsem četla vše jedním dechem. Na konci mne však zklamalo, jak to vše dopadlo, především poslední tři stránky. Přemýšlela jsem nad tím, proč nikdo neřeší i jiného vraha než-li toho nejnebezpečnějšího. To mne opravdu překvapilo. Každopádně jsem si příběh užila, četla jedním dechem a v podstatě za dva dny hotovo :)
Napínavost a čtivost je to jediné, co z příběhů ...
Napínavost a čtivost je to jediné, co z příběhů Joony Linny zbylo. V tomto díle už bylo takových omylů, nelogických okamžiků, až skoro hloupostí, že to ve mně celou dobu vzbuzovalo dojem, že autoři měli skončit už tak dvě knihy nazpět a uměle natahují, prodlužují...
Musím souhlasit s panem Jiřím Holečkem. Akčnost a ...
Musím souhlasit s panem Jiřím Holečkem. Akčnost a spád je "nahoněný" až "uchylně zbytečnou" brutalitou. Žádné dobře strukturované drama a napětí se nekoná; tam, kde by měl být rozehraný dobrý psychologický příběh je jen nejvyšší míra jasnovidectví padoucha i policajta. Chybí snad úplně všechno, co dělá dobrou detektivku detektivkou. A naopak spoustu věcí přebývá - Manželé Lars Keplerovi by si měli dát pauzu; celkové literární vyhoření je patrné - to můžeme sledovat i u Nesboa a jeho Policie. Za mě - velké zklamání a znechucení!!!
Pozitivní je, že autorská dvojice nezapomněla psát ...
Pozitivní je, že autorská dvojice nezapomněla psát napínavé knihy. Výrazně negativní je vzrůstající potřeba naturalisticky popisovat násilné scény. Ale také scény pornografické, které přitom s dějem nemají téměř nic společného. V předchozí knize série tato potřeba "šokovat" započala a v této vykvetla v plné parádě. Jenže v dnešní době to už čtenáře nešokuje. Spíše naprosto narušuje děj a spád příběhu.