Číst jeho knihy je radost! Tekutá radost. Je to jako s každou stránkou pít felix felicis. Je to jak návrat do dětství. Do té části, kdy věříš na draky ale zároveň tušíš, že už přichází ta chvíle, kdy budeš muset tvrdit, že ne. A chceš to oddálit. Je to, jak když tě někdo zachumlá do teplé deky a vrazí ti do ruky horkou čokoládu - tzn. v obležení jeho slov se nejde cítit jinak, než úžasné. Ale taky to bolí. To jak nemilosrdně vystihuje temné lidské povahy. A v tomto kousku obzvlášť. Tak stop. Něco k ději, což? Z poklidného života v odlehlém africkém údolí je vytrhnuta čtyřčlenná rodinka. A zbytek děje se snaží zase zpátky shledat. Jsme v 18. století uprostřed obchodu s otroky a naše rodina je tmavé pleti. Budeš čelit otrokářům, francouzským rejdařům, lovcům z řad lovených a dobrodružstvím na každé jednotlivé straně. Timothé tu skáče mezi pohledy více postav - každého člena rodiny z údolí, majetného rejdaře a jeho dcery nebo mladého dobrodruha na posádce otrokářské lodě s nejasnými úmysly. Jde tu především o obchod s lidmi a na co jiného můžeš neustále narážet, než na- SVOBODU. Jedno z těch silných slov jako láska nebo smrt, jehož sílu pochopíš, až když přijde na věc. Tady pro mě získalo nový rozměr, naboptnalo do rozměrů, jež si pravém zaslouží a já si uvědomila jeho hodnotu. Důležitost každého písmenka. Otroctví a obchodování s lidmi je hnus, je to dno. To dno se dělo, děje. Toto není knížka o prvoplánových hrdinech a jak proti otroctví neochvějně bojují. Tady ti hrdinové rostou před očima a ty vidíš, jak se rodí ve svých činech se svou temnou minulostí v zádech. Nepřestanu zbožňovat jeho postavy zhmotněné v každé větě, jak kdyby vystupovaly ze stránek. A jak se těším na další díl a pokorně čekám, co hrdiny potká dál, to nejde popsat! Nemazlí se s něma vůbec, tak jako život a strašně dobře se to čte.