Jón Kalman Stefánsson vypráví o islandské střediskové vesnici osmdesátých a devadesátých let, doby bohatství a nečekaného pohybu.

(..) Přes celkově lyricko-melancholické ladění románu se Stefánsson často s gustem vyjadřuje ke stavu dnešního světa. Časově je vyprávění zasazeno do osmdesátých a devadesátých let, do doby, kdy na Islandu nastoupil prudký ekonomický rozmach. "Nastal tu takový pohyb, že my už nedokážeme ani myslet, veškerou energii spotřebuje člověk na to, aby nesletěl do prázdna," vypráví jeden z vesničanů. Dnes už víme, kam bezhlavá ekonomická rozpínavost a honba za konzumními požitky Island dovedly, a tak autorovo lakonické účtování s dobou, opatřené notnou dávkou ironie, získává navíc další rozměr. Právě tato mnohačetná perspektiva, propojení konkrétního a obecného, aktualizace i bezčasovost, je největší předností tohoto románu. Umění objevovat velké dimenze malých životů je důležité nejen na Islandu, nýbrž kdekoliv na světě.

Jaké je Kalmanovo Letní světlo? Místo děje: vesnice o čtyřech stech duších na západě Islandu. Čas: konec 90. let, tudíž doba velkých společenských změn, například privatizace bank, kteréžto změny v roce 2008 vyústily v naprostý krach ostrovního hospodářství.