Kladem této knihy je její komplexnost. Autor se věnuje jak československé, resp. české zahraniční politice vůči Sýrii, tak geopolitice. Přichází s natolik odchylným pohledem na občanskou válku v Sýrii, než který je nám standardně předkládán, až jsem se několikrát zamyslela, která z těch dvou existujících teorií o situaci v Sýrii je konspirační. Je třeba říci, že kniha obsahuje rozsáhlý seznam použité literatury i poznámkový aparát, takže důsledný čtenář má možnost autorova tvrzení ověřovat a prověřovat. Na můj vkus autor čtenáři servíruje příliš velké množství detailních informací, ve kterých jsem se jako poučený laik trochu ztrácela, natož abych z nich dokázala vyvozovat obecnější závěry. Obecně mi z nich vycházelo následující: skoro všichni čeští diplomaté, s nimiž se dotyčný potkal v rámci syrského tématu, byli pitomci, nejlepší zahraniční politika ve vztahu k Sýrii se dělala za minulého režimu a Bašár Asad to se svými lidmi myslí dobře a je pouhou bezmocnou obětí hrátek cizích mocností. Nechci polemizovat s Belicovými argumenty, jelikož nejsem žádný znalec, ale prostě jsem měla soustavně pochybnosti o objektivitě. Čili abych se někdy dobrala jakési mé vlastní, subjektivní pravdy, bude třeba se tématu více věnovat.