Nebyla jsem příliš velkým fanouškem série Griša, ne že by knihy byly špatně napsané, ale byly pro mě záležitostí až příliš klasickou z výběrů YA, příliš důležitá milostná linka, která občas zadusila jinak skvěle propracovaný svět a zápletku.
Proto jsem byla skeptická, když jsem otevřela Šest vran.
No, nemohla jsem mýlit víc. Šest vran je naprosto mistrně podaný příběh plný detailů, zápletek a emocí. Šestice hlavních hrdinů je skutečně různorodá, a přesto k sobě mají všichni blíž než si myslí. A každý z nich má vlastní hloubku i charakter natolik propracovaný, že si zkrátka nemůžete pomoct, a oblíbíte si je všechny. K některým však přilnete tak silně, že s napětím očekáváte každou další stránku, cítíte s nimi, bojíte se o ně, občas frustrovaně úpíte do knihy nad nespravedlností či nad jejich vlastní blbostí.
Milostné linky tu, v pravdě, jsou, ale jsou jen okrajovou záležitostí, příběh se kolem nich netočí, jsou jen příjemným dokreslením příběhů některých hlavních postav.
Knihu jsem četla už alespoň třikrát, a nedám na ni dopustit. Vryla se mi pod kůži i do srdce, a už napořád bude patřit k mým nejoblíbenějším.
Vřele doporučuji!

Podlehl jsem vlivu z YT a koupil si jí. Vizuál knihy je úžasný, to jak je celá krásně černá. Příběh a postavy jsou super. Svět, ve kterém se příběh odehrává je hodně zajímavě vymyšlený a originální.

Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Kaz Brekker je spolu s Artemisem Fowlem mojí nejoblíbenější literární postavou, je neuvěřitelně mistrně napsaný a rozhodně zanechává dojem. Ale to i všechny ostatní postavy.
V knize je i pár milostných linek, ale kniha není především o nich, což je dost osvěžující, takže mě při čtení v ničem nerušily, naopak vyvíjející se vztah mezi Jesperem a Wylanem mě pokaždé pobavil a potěšil, jako takové milé a vtipné odlehčení temné atmosféry příběhu.

"Šest lidí a šest způsobů, jak se všechno může zhatit " To v kostce vystihuje tuto fantasy o partě náctiletých černých duší, co společně absolvují misi, jejíž pravidla a nečekané zvraty se mění s každým otočením stránky. . Tak tady byla hlavním jmenovatelem rozporuplnost. - Na jedné straně roztrpčenost nad těžkopádným rozjezdem a přehršelem postav a lokalit. - A na té druhé nadšení (tak od půlky knihy), kdy to solidně nabralo obrátky a byla jsem navýsost spokojená s vývojem děje až do samotného konce. Místy jsem měla neodbytný pocit, že snad jde o tandem autorů, kteří se v psaní střídají: - chvilku čteš přestřelku sestavenou z naivních dialogů, jak vystřižených z červené knihovny (až ti skřípou zuby) - a v další kapitole smekáš nad bravurně popsanými motivacemi osudem zkoušených postav. Výsledný ortel je tedy 3,5*- druhá půlka byla sice ve znamení zuřivě otáčených stránek, překvapení a občasného smíchu, ale nesmazala první půli a klišoidní dialogy.

Přečetla si knihkupkyně - Hradec Králové

Kdo by to řekl, že budu fandit zlodějům a budu si přát, aby se loupež podařila? Já rozhodně ne. Tito zloději si ale získali má srdce, svým charakterem, příběhem a vychytralostí! Od knihy jsem čekala hodně (díky recenzím), ale dostala jsem mnohem víc!