Jaká škoda, že J. M. už zemřel. Měl stejný dar jako John Le Carré, a sice napínat čtenáře do poslední chvíle, prošpikovat román nečekanými, avšak uvěřitelnými zvraty a nešetřit spoustou věrohodně působících informací z techniky špionáže. Byť mají hlavní postavy trilogie, kterou završuje Kremelská kandidátka, skoro až nadpřirozené schopnosti (to vlastně čtenáři od agentů trochu čekají), je příběh věrohodný, strhující, vtipný, promyšlený, prostě špičkový. Autor zavede čtenáře do všech myslitelných míst světa a nejspíš všude tam, kde je to jen trochu možné, používá pro dokreslení historické, kulturní i geografické reálie (včetně poznatků kremlologie). Svou snahu čtenáře překvapovat J. M. potvrdil i tím, že konec trilogie je do té míry neamerický, že jistě nebylo snadné ho u nakladatele prosadit. Škoda převeliká, že dalším románem už nám Jason Matthews napětí do životů nepřinese.