Z Dívčího orchestru se postupem času stal Osvětimský orchestr. Osvětim je dnes "značka" , která prodává, tak to bohužel je. V době původního vydání knihy to určitě bylo něco, co bylo jedinečné. Dnes když se podíváme na ten zástup účetních, knihovnic, tatérů a nevím koho všeho z Osvětimi tak se kniha až skoro ztratí. Jedná se o příběh francouzské zpěvačky Fanii, která se to transportu do Osvětimi dostává do tamního ženského orchestru. Z toho důvodu je částečně oddělená od hrůz, které se dějí okolo. Pohled je hodně subjektivní hlavně v osobním přístupu k celé té hrůze okolo a možná trochu naivní. Důstojníci SS jsou většinou popsáni jako brutální bestie, bez špetky inteligence a proto je možné jim podstrčit dokonce zakázané autory hudby. Je tu hodně popsáno jak prostředí změní obyčejné lidi a co jsou potom schopni dělat za jakoukoli i nepatrnou výhodu. Kniha se čte svižně, rychle.