Povinná četba pro všechny, kteří milovali Stmívání. Četla jsem jedním dechem a za dva dny byla tato objemná kniha pokořena. Bylo příjemné se po letech vrátit k příběhu, který mě tenkrát natolik pohltil a který mě vlastně ke čtení přivedl. S odstupem času už celý příběh vnímám podstatně vlažněji, stále ale platí, že Stephenie Meyer zkrátka umí. Příjemná oddechovka plná romantiky, napětí a hlavně(!) pocitů. Rozhodně se před koupí a čtením připravte na to, že většina z oněch více než 700 stran je popisem citů a pocitů. Ostatně proto tato kniha vznikla. Vžít se do kůže Edwarda. Místy možná až moc přeslazeno, v tomto vztahu je očividně romantikem Edward. To už ale všichni moc dobře víme. Kniha nepřekvapí, ale ani neurazí.

Jaká to nostalgie!
Neuvěřitelných 15 let trvalo, než tato kniha spatřila světlo světa. Nebudu se tu rozepisovat co za tím stálo, ale dočkali jsme se.
První pozastavení bylo nad počtem stránek. Jak je možné, že když má Stmívání 408 stránek, má tato kniha 720 stran. Po přečtení zjistíte, že je to vlastně v pořádku a dalo by se říci, že i potřeba.
Edward má hodně myšlenek, které ventiluje a sdílí je s čtenáři. Taky se hodně dozvídáme o jeho minulosti, o jeho rodině a mnoha dalších věcí. Upřímně se nemohu zbavit pocitu, že se z Edwarda stal prachobyčejný Bellou posedlý stalker. Jeho myšlenky jak jí musí chránit a jak se nesvůj, když je nablízku k dobru taky nepřidají. Avšak bylo velice zajímavé sledovat tento příběh jeho pohledem, ale i pohledem Mika, Jessici, Angeli a dalších díky nimž Edward mohl sledovat Bellu i když nebyla ve stejné místnosti. Dobře vykreslená byla jeho frustrace z toho, že jí nemůže číst myšlenky. Proto bych doporučil, než si znovu přečtete Stmívání pusťte se do téhle knihy. Budete stejně tápat jako Edward, budete se snažit v mysli rozpomenout cože si to ta Bella vlastně myslela.
Co se týče samostatného textu, tak kniha velice postrádá práci korektora a trochu to kazí i dojem ze čtení. Není to však chyba autorky, proto to berte jako malé upozornění, že se v knize objevují chyby a není jich málo.
Přečetl knihkupec z Trutnova.

recenze od Hany Filipové

Kdo nečetl Stmívání, jako by nebyl - aneb nutný průvodce holčičího dospívání a romantického snění skoro každé ženy. Povinné pro všechny, které chtějí vědět, jak to cítil Edward....
Dobrá, odpočinková četba, která neurazí a - nás, ženy - pohladí po srdci. Trocha čisté romantiky (bez sexuálních scén ala Padesát odstínů) je někdy prostě potřeba.

Kdo alespoň neslyšel o Stmívání, ten svého času jako by nebyl. Spolužačky dokázaly dlouhou dobu vzdychat nad Edwardem či Jacobem a dohadovat se, který je lepší. A všechny samozřejmě chtěly být Bellou.
Je to už nějaký ten pátek, co vyšla celá upíří sága. Autorka od začátku slibovala, že se čtenářům naskytne příležitost nahlédnout do hlavy také Edwardovi. A to se teď po letech splnilo.
Na rovinu musím říct, že pokud se vám Stmívání nelíbilo už před lety, tak teď se to nezmění. Styl autorky sice vyspěl, ale pořád je dost specifický. Edward navíc vnímá plynutí času trochu jinak, je hodně přemýšlivý a rád se ve všem do detailu “pitvá”. Pokud tedy nejste fanouškem celé série, asi se brzy začnete nudit.
Pokud jste ale sérii hltali tak jako já, budete spokojeni. Kniha je totiž nejen plná lásky Belly a Edwarda, ale také detailů ze života rodiny Cullenových. Nechává jejím členům prostor a tak se od nich dozvíme více o jejich nesmrtelných začátcích i o tom, jak se vlastně žije s bratrem, který čte myšlenky, a sestrou jasnovidkou.
Pro mě osobně to tedy bylo příjemné nostalgické čtení plné vzpomínek na mé náctileté já a na samotný příběh.
Jedinou vadu na kráse vidím v chybách v tisku a občas trochu krkolomných větách (možná také chyba tisku). Vyloženě mě to od čtení neodrazovalo, ale rušivé to rozhodně bylo.
Jinak jsem si ale čtení moc užila. Pokud jste či jste byli fanoušky Stmívání, rozhodně si tento návrat do světa upírů nenechte ujít.
Teri