O dospívajících dívkách, stereotypech a sexuálním násilí

S young adult literaturou se roztrhl pytel. Velkou část YA literatury tvoří románky zasazené do nejrůznějšího prostředí: fantasy světy, dystopické světy, historie, současnost... Holky odnikud ale rozhodně nejsou dalším románkem. Jsou příběhem dospívajících žen, které se setkávají s různými formami obtěžování a sexuálního násilí. Snaží se ukázat stereotypy, kvůli kterým se bojí přiznat (často i samy sobě), že to, co se jim děje není správné. Holky odnikud jsou vyprávěním o odvaze mařené nepochopením, pohrdáním a sobectvím a taky o tom, že jsou věci, které člověk prostě nezvládne sám.

Jak se autorce podařilo tohle aktuální a vážné téma zpracovat? Výhodou je, že má kniha svižný a čtivý styl. Tři hlavní dějové linky sledující hlavní hrdinky občas proložené odstavci o neurčitých dívkách, o tom, kde aktuálně jsou a co dělají kombinuje napětí spojené s odkrýváním osudu hlavních hrdinek a identifikaci čtenáře s alespoň jednou z mnoha anonymních dívek. Ty mají v příběhu především funkci zobrazení toho, kolik mladých žen se v kterékoli chvíli setkává s lehčí nebo těžší formou sexuálního násilí, že jsou to často naši nejbližší a že o tom většinou nemáme ani ponětí.

Autorka celkem dobře zpracovává osobní nejistotu, zda to, co se mi děje je normální nebo špatné. Ukazuje také, že i ušlechtilá snaha pomoci může vést ke špatně zvoleným nástrojům pomoci a že zdaleka ne každý muž je násilník nebo se chová k dívkám a ženám špatně. A že to největší vítězství, které často můžeme reálně získat tkví v tom, že nalezneme někoho, kdo nám věří a pomůže nám, protože docílit obvinění a odsouzení je téměř nereálné.

Na druhou stranu mi přijde, že autorka pojala téma příliš široce. Snažila se ukázat tolik odlišných typů dívek a žen, které se se sexuálním násilím setkávají, a že jejich vzhled nesouvisí s tím, zda se stanou oběťmi, až to celé poněkud překombinovala. Také to, jak někteří dospělí vystupují zarputile proti dívkám a celou situaci zhoršují, působí poněkud nerealisticky a jako něco, co se děje spíše výjimečně. Reálně je problémem častěji strach, nejistota a neochota takové situace řešit, než aktivní odpor.

Celkově kniha otevírá zajímavé a důležité téma. Téma, o kterém je potřeba mluvit a diskutovat. Jen ho trochu ubíjí snaha o vytvoření napínavého a dechberoucího čtení.

Jsou knihy, které přečtete, pobaví vás, ale stopa po nich nezůstane. Pak jsou ovšem knihy, které v čtenáři rezonují ještě dlouho. A takovou knihou jsou právě Holky odnikud.
Už samotné řazení kapitol je velice osobní. Prostor dostávají nejen tři hlavní postavy, ale také celá plejáda vedlejších postav - kluků, holek, obětí i násilníků. Setkáme se tak s velkou škálou emocí a prožitků, s motivy postav, jejich životy a pohledy na svět. To je někdy znepokojující až děsivé. Jak snadno se může pouhé setkání stát hrou na lovce a kořist...
Přesto ale kniha není jen o znásilnění, strachu a hanbě. Vykresluje sílu přátelství, důvěry, lásky a sebepřijetí. Neříká, že vztahy a potažmo i sex jsou něco špatného. Snaží se pouze upozorňovat na to, co vše se může stát, když se cítíme sami a nechtění, jak snadno může být někomu sebrána jeho volba. Jak těžké je někdy promluvit, když nikdo neposlouchá. Když jde někomu jen o osobní prožitek bez ohledu na bolest druhého.
Teri