Příběh o slavné spisovatelce Agatě Christie a její velké záhadě. V roce 1926 Agatha jednoho dne prostě zmizela. Našlo se její auto na břehu jezera, ale jinak žádná stopa. Po jedenácti dnech se Agatha objeví, ale tvrdí, že si nic nepamatuje. Záhada, která dodnes nedá mnohým spát. Autorka Marie Benedict v knize ukazuje svůj pohled, jak to vlastně tenkrát mohlo celé být.

V knize sledujeme dvě časové roviny – pohledem Agathy a to od roku 1912, kdy se seznámila se svým budoucím manželem. Druhá rovina je pohledem jejího manžela Archieho a to ode dne jejího zmizení. Na konci se oba příběh prolnou a my si všechno pospojujeme a můžeme si tak na celé zmizení udělat svůj názor.

Ze začátku jsem měla trošku problém, kdo je kdo a kde se zrovna nacházíme, ale po pár stránkách jsem měla jasno a pak už se to četlo samo. Celkově to bylo hodně čtivé, poutavé, napínavé i tajemné. Díky krátkým kapitolám, text doslova mizel před očima a čím dál jsem se v knize dostala, tím větší jsem měla potřebu pokračovat, abych se dozvěděla, jak to vlastně celé bylo.

Co mě také moc bavilo, byl pohled do společnosti mezi lety 1912 až 1926. Jak to tenkrát chodilo, jaká byla výchova dívek, jak se mladí bavili a seznamovali a jak trávili svůj volný čas. Velice zajímavá byla také část o tom, jak Agatha vydala svou první knihu, jaká k tomu byla cesta a co tomu předcházelo. Zabrousíme i do její rodiny, jaké měli mezi sebou vztahy a celkově, jak Agatha žila.

Ať už se tenkrát v těch jedenácti dnech stalo cokoliv, autorka nám hezky naservírovala jednu z možností, jak to mohlo být. Sama se přitom inspirovala povahou paní Christie a zapojila tam až detektivní a promyšlenou zápletku, jakou by Agatha mohla vymyslet.

Od Marie Benedict jsem přečetla knihu Lady Clementine, která mě naprosto uchvátila a moc Vám ji doporučuji. Možná i proto jsme měla od této knihy stejně vysoká očekávání, a to je u mě někdy problém. Knížku Vám mohu s klidným svědomím doporučit, moc ráda jsem si ji přečetla, čtení jsem si užila, ale Lady Clementine je Lady Clementine 😊.