Útlá knížečka, ale přesto vydrží ke čtení na několik dní, dojmově na několik týdnů. Autorka uvádí, že vychází ze svého blogu, takže se nejedná o jednorázový počin. Každá kapitolka je věnována jedné z pacientek. Nečekejte sondu do jejich životů, Edna Nová je popisuje ze svého pohledu, jak je ona vnímá či jak je popsaly ostatní spolunocležnice. Zaměřuje se na to, jak ženy působí, co je pro ně typické. Kniha je psaná osobitým stylem, který mi sedl. Jde přímo k věci, ale zároveň je spousta prostoru pro vlastní fantazii.

Příběh 12 žen, které se dostaly právě do Bohnic, mezi nimi samotná autorka, která tam strávila pět měsíců. Ze svých vzpomínek sepsala, jaké ženy tam potkala a jak se tam sama ocitla.

Tohle čtení není vůbec jednoduché. Některé příběhy by mohly být tím našim nebo někoho nám blízkého. Nikdy nevíte, kdo se ocitne v těžké situaci. Autorka zde otevřeně popisuje, s jakými problémy se tam ženy ocitly, jak se chovaly a někdy i to, jak to s nimi dopadlo. Sama autorka nám ukazuje i svůj příběh.

Je to malá útlá knížka, která nám však může mnohé předat. Pohled toho, jak to chodí za zdmi blázince přímo z pohledu pacienta, mě opravdu bavil. Nečekejte žádné hluboké studie, ale právě to, jak to vnímá sám pacient, díky čemuž dostává knížka nový rozměr.

Úžasné jsou také ilustrace, které skvěle doplňují každý příběh. Z nich opravdu vyzařuje smutek, úzkost, deprese.