Naprosto skvělé a báječně podané v audioverzi.

"Seberou ti víru, odvahu, sebevědomí, osobnost. Zredukujou tě na výkonou robotickou hračku."
První přiznání - nesnáším knížky napsané čecháčským nářečím. Bytostně.
Druhé přiznání - nemusím neuspořádaný proud myšlenek, když tvoří celou knihu.
A tady? Obojí jsou jmenovatelé knihy, ale mně to i přesto neuvěřitelně sedlo.
Protože tento kousek z pera představitelky tanečního divadla jde na dřeň a to já ráda.
Mladá holka ti odkrývá v deníkových zápiscích svět baletek. Šílený život, který začíná v deseti letech a nekončí za stěnami školy, ale pokračuje i na internátu a nočním životem v klubech. A tady všude se odehrává tato zpověď z devadesátek.
Ta transparentnost a ani stopa po tabu mě naprosto dostaly. Odkrývá tu opravdu vše od drog přes tvrdý lynč v hodinách až po šikanu ohledně ideálu baletní krasavice.
Nevím, jestli panují ty praktiky v tomto umění doteď, ale byla jsem při čtení slušně paf.
" Ty vole proč to děláš?" ptá se Mates. No, protože to miluješ, teda ne tu bolest, ale tanec, a jednou chceš tančit, bejt nejlepší baletkou na světě, takže jsi připravená vydržet úplně všechno. "
Kniha je rozkouskovaná na segmenty mini kapitol, které skáčou v čase.
Byla to docela depka o životě plném drog, odříkání a dřiny. Ale tak neuvěřitelně vtipně, kousavě a ironicky podaná, že mám na jazyku jen slova chvály.
"Jsi tělo. Skvěle vycvičený tělo, skvěle vypadající tělo, skvěle skrocený tělo. Všechno se točí kolem něj. Co je uvnitř, nikoho nezajímá."

Autorčiny vlastní zkušenosti a deníkové zápisky, kdy v devadesátých letech studovala na baletku. Sama v Praze od deseti let, ve škole, kde byl tvrdý dril jako v armádě. Od čtrnácti let byla odborníkem na zvracení a užívání projímadel, aby si udržela váhu, na ošetřování krvavých palců a stahování prsou. Také objevuje drogy, sex a nevlastního bratra. Šokující příběh, umocněn tím, že je to dle skutečných událostí. Pohled do duše malé holky, která musí velice brzy dospět a musí mít v hlavě srovnáno, co vlastně chce, aby to všechno zvládla. Při představě, že tohle prožívá Vaše dítě, Vám bude úzko. Kniha Vás nechce dojímat, ale šokovat. K tomu přispívá i styl, jakým je napsána. Je vyprávěna stylem, že Vy jste hlavní hrdinkou (Du forma) a že máte vše „na háku“. Je to pohled pubertální holky, která si věří, že všechno prostě zvládne, i když je to někdy těžké. Příběh je šokující, pravdivý, neskutečný, nepochopitelný.

Dlouho jsem nečetla takovouto zpověď mladé dívky. Jestli je to jen z poloviny takové tak všechny baletky obdivuji a taky lituju. Musí být nekonečné trpělivé a úporné. Knihu jsem přečetla jedním dechem

Syrové, hořké, ironické vyprávění, které mně prostě dostalo. Obdivuji vůli hlavní hrdinky. Vydržet takovou psychickou a fyzickou bolest kvůli lásce k baletu.

S autorkou jsme stejně mladí/staří a po přečtení její skvělé knihy si pořád říkám, že jsem toho moc zameškal v devadesátých letech. A že zatímco jsem byl já ještě pořád dítětem, ona už dřela - neskutečně dřela. Titul je pro mne zjevením tohoto roku a zhltnul jsem ho jako malinu.

Pěkně silná káva doprovázená výtečnou grafikou! Na dvou stech dvaceti stranách se odehraje jeden celý život, i když v reálném čase zabere nějakých devět let. Devět let, kdy se z desetileté holčičky, která by se chtěla stát baletkou, rychle vyvine mentálně velmi silná osobnost, jejíž inteligence se nedá pokořit ani každodenním drilem ve škole pro stejně zaměřené holčičky, dívky, slečny… Román psaný z velké části ve druhé osobě si nebere servítky, ukazuje, jak a kam se dá dospět v nestandardním prostředí, uprostřed vztahů zaměřených na jediný cíl – vychovat dokonalou sólistku. Autorka vychází z vlastních zkušeností, a i když přiznává spisovatelskou nadsázku, podařilo se jí stvořit mimořádně silný, nezvykle hořký a v podstatě beznadějný obraz dospívání a hledání vlastního já v dobách končících devadesátých let. Dokázala, že se podařilo vychovat dokonalou sólistku, ale nikoliv pro divadelní prkna, ale na jeviště literární.