Jedním slovem mazec. To byla jízda od začátku až do konce. A do jakého konce! Ten konec je naprosto brilantní. Hodně lidí říká , ze je tu hodně sexuálních scén. Ano jsou tu. A ano hodně otevřené a až vulgárně popsané. Ale má to svůj smysl pro děj. Velké překvapeni a měl jsem přečteno za odpoledne. Tak čtivé to je.

Mladá spisovatelka Lowen má dopsat sérii knih slavné spisovatelky Verity Crawfordové, protože ta po autonehodě nemůže psát. Aby mohla dobře navázat na její knihy, odstěhuje se na pár dní do domu Crawfordových. Tam najde autobiografii Verity a Lowen se tak dočítá, jak se stalo, že je pronásleduje jedno neštěstí za druhým. První pokus Colleen o psychothriller a pro mě kniha s velkým očekáváním. A jakmile se dostaví velké očekávání, většinou je to pro mě špatně… Knížka je neskutečně dobře napsaná, velice čtivá, napínavá. Z některých věcí Vás až zamrazí. Knížku prostě nemůžete odložit, dokud ji nepřečtete. Ale, i tak mi pár věcí vadilo. Ač je to psychothriller, je tam jasný autorčin rukopis, kdy je tam romantická linka a spousty sexu a erotických scén, takže většina knihy byla opět v žánru new adult. Zhruba od poloviny knihy jsem tušila, jak by to mohlo dopadnout a čekala jsem na nějaký velký zvrat, ale on nepřišel. Konec byl sice překvapivý, ale pro mě to bylo prostě málo, čekala jsem o něco víc. Každopádně celkově mě kniha nezklamala, naopak jsem ji přečetla jedním dechem a opět se budu těšit na další knihu od Colleen.

Za to, že jsem zanícený čtenář, vděčím edici Stopy hrůzy. V nich vycházely lepší i horší zábavné kousky. Některé byly horory bez duchařských pomůcek, jiné duchy nešetřily. Byly trochu naivní, ale hltali jsme je všichni.
A při čtení Pravdy (nebo lži) jsem myslel právě na ně. Chytla mě a nepustila! I bez těch duchů.
Mám rád příběhy o spisovatelích, z jejich pracoven a životů. Misery, Pytel kostí, To je vražda, napsala .... atd, moje srdcovky to jsou. Když jsem si přečetl, že tady budu sledovat dvě spisovatelky, jednu nemohoucí po nehodě, a druhou, která má dokončit její bestsellerovou sérii, věděl jsem, že jí musím přečíst.
A jako čtenář jsem spokojený. Dům se stínem mrtvých dětí, inkontinentní pacientkou, studenou ošetřovatelkou, (trochu směšně sexy) manželem a hlavní somnambulní hrdinkou jsou osvědčené kulisy pro fajn počtení.
Neodnáším si žádnou depku, jsem pěkně odpočinutý a hned bych si dal další takovou.
Vychází teď hodně thrillerů od sousedů, nebo psychothrillerů, chcete-li, ale tenle patří k těm lepším.
Nejdřív jsem chtěl kritizovat množství sexuálních scén, ale mají tam své místo, a tak musím mlčet.
Kritika žádná, jen chvála.
Tuhle jsem si prostě užil.

Je to má první kniha od této autorky a určitě to nebyla ani poslední.
Jsou zde dobře vykreslené postavy a neschází napínavý děj.
Do poslední chvíle autorka nechává čtenáře na pochybách, co je vlastně fikce a co je skutečná pravda.
Určitě stojí za přečtení
Knihkupkyně z Trutnova