Příběh, který nás provede lety 1938 až 2002. Dostaneme se od Prahy, přes Štrasburk až po Marseille. Vladimír Vochoč, právník a diplomat, skutečná postava našich dějin, je zakomponován do příběhu o svobodě a o složité cestě se k ní dostat.

Sledujeme Boženu, která se s dítětem v náručí snaží dostat do Ameriky. A Vladimíra, který jako konzul v Marseille ve vzniklém chaosu pomáhá zachránit lidské životy.

Po dlouhé době kniha, kterou vůbec nevím, jak hodnotit. Na jednu stranu čtivě a lehce napsaná, jejíž děj jen jakoby klouže po povrchu a nechává velký prostor čtenářově fantazii. Chvílemi opravdu moc zajímavé, překvapivé a napínavé.

Na druhou stranu. Je zde docela dost časových rovin a hodně vypravěčů, ale nedostává se jim stejné pozornosti. To, co by mě zajímalo více, je z ničeho nic na pozadí a trvá, než se k ději zase vrátíme. Velký časový úsek je zpracován na pár stránkách a já bych asi ocenila hlubší propracování jednotlivých postav.

Myslím si, že tohle je typ knihy, které si více užiju až si je přečtu ještě jednou. Už vím, do čeho jdu, nebudu hledat mouchy, ale objevím asi více pozitiv.

Každopádně kniha, která stojí za přečtení a třeba právě Vám sedne hned napoprvé.

3,5*/5*

Koncem října nakladatelství Agro vydal další knížku česko-francouzské spisovatelky a výtvarnice Lenky Horňákové-Civade. Osobní představení knížky nebylo možné kvůli koronaviru, což je velká škoda, protože tato knížka by si opravdu zasloužila dostat se do povědomí čtenářů. Mimochodem, přebal knížky je rovněž dílem autorky a je krásný. Kniha se jmenuje "Symfonie o novém světě" a jejím hlavním hrdinou, člověkem, který skutečně existoval, je Vladimír Vochoč. Bývalý konzul Československé republiky v Marseille v chaotických měsících před a na počátku 2. světové války. Kniha je holdem českému muži, který pomohl zachránit stovky Čechoslováků. Židů, Rakušanů a Poláků před likvidací nacisty. Vystavil cestovní pasy, na které vycestovali z ohrožené Francie tak slavní lidé jako Alma Mahlerová-Werfelová, Franz Werfel, Heinrich i Golo Mannovi, Rudolf Firkušný. Výčet slavných jmen by byl dlouhý. A ještě mnohem delší výčet těch ne až tolik slavných.
Není to román o slavném hrdinovi. Je o skromném Čechoslovákovi, který byl vychován v principech Masarykových ideálů a který považoval za samozřejmé lidem v nouzi, v ohrožení života, pomáhat. Protože je to mravné, tak je to normální a správné. Pomáhal s pokorou. Neokázale. Věděl, že nasazuje vlastní život. O tom však nikdy nemluvil. Nacisti jej nakonec nedostali, to až komunisti ho po návratu do vlasti na několik let zavřeli do kriminálu.
Z tohoto pohledu se mi kniha jeví jako výsostně aktuální. Protože, kdybychom se ještě dnes drželi Masarykových principů, nikdy jsme do současného duchovního marasmu nemohli tak hluboko zabřednout.
Druhou rovinou románu je příběh maminky a dcerky, který dokresluje krutost a šílenství 2. světové války pro všechny, kterým se nepodařilo z Francie včas utéct. Hlad, zima, boj o přežití. Vzpomínky na rodnou zemi, na písně, které pomáhaly udržet si naději. Těch Čechoslováků ve Francii tehdy uvízlo ve velmi krutých podmínkách několik stovek.
Není to odpočinkové čtení. Ale naléhavé připomenutí hodnot, díky kterým Čechoslováci dokázali velké věci.