Tohle bylo zajímavé a příjemné čtení. Mám knihy Martina Nodla rád, a ačkoli toto není monografie, je příjemné číst jeho myšlenky, či spíše názory na některé problémy a směřování naší historiografie. Některé jsou obecnějšího charakteru, jiné velmi konkrétní, např. rozbor podílu morových epidemií v předhusitské době.

Z nemálo esejů je cítit kritika historiografického prostředí, stejně jako volání po jisté progresi, kroku vpřed, reflexi, či vyrovnání s minulostí a dobou před rokem 89. Byť jsou některé texty již staršího data (jsou z let 1995-2019) a v doslovu autor zmiňuje dílčí zlepšení situace, stále jsou patrné rezervy.

Já osobně nejsem praktikující, rozuměj bádající historik, snad pouze latentní historiček, i mně je ale patrné o co Martinovi Nodlovi jde a do jakých řad jeho kritické výzvy míří. Sám též ale nepopírá vinu na stavu české historiografie. Na to ale já musím říci, že jen vydávání a redigování dvou skvělých edic v Argu je obrovský kus práce pro naši historiografii.

Kniha není jistě pro každého. Je napsaná odborníkem na historiografii o historiografii. To není téma pro každého, byť fanouška historie. Nicméně pokud máte zájem o historii, nejde to úplně bez historiografie, a potom se bez Martina Nodla zkrátka neobejdete. :-)