Desetiletá Mila má ráda zvířata — zvlášť hmyz a ze všeho nejvíc pavouky. Taky se umí „ztratit ze světa“. Když se na něco soustředí, všechno ostatní pro ni přestane existovat.
Petr chodí do čtvrté třídy, ale vypadá na prvňáka. Umí skvěle kreslit a...
Být divný je v pořádku. Toto celkem jasné a jednoduché sdělení si cestu k těm, kteří ho skutečně potřebují slyšet, obvykle hledá těžko. Zároveň se z něj může snadno stát klišé. Petra Soukupová jej naštěstí zprostředkovává s odzbrojující vypravěčskou přímočarostí a díky komplexní povahokresbě.
Když se v knížce neustále skloňuje divnost, ale tobě to přijde normální, asi je to knížka pro tebe. To mi běželo hlavou napříč stránkami. Je to takový neučesaný proud dětských myšlenek. Linky čtyřech protagonistů jsou plynule propojené, každý z jejich pohledů na sebe dějově navazuje a ani na chvíli mně neprojelo hlavou, že autorka zaškobrtla nebo něco do příběhu nezapadlo a bije do očí. Ještě vypíchnu vymazlený vizuál knihy - přes vazbu, papír, styl písma až ke krásným retro ilustracím.