Prasinu jsem puvodne koupila synovi, aby mel neco jako "zabavnejsiho Foglara", protoze knizky meho mladi ho ukrutne nudi. Nakonec jsem zhltla celou triologii mnohem driv nez on. Treti dil jsem precetla pres noc, napjata, jak to dopadne.

Poslouchala jsem jako audioknihu v podání Matouše Rumla.

Dávno nejsem cílová skupina. Přesto si občas ráda něco pro mladé přečtu. Po poslechu prvního dílu jsem sice nekritické nadšení mnoha čtenářů nesdílela, nicméně právě výtečná interpretace audioknihy Matoušem Rumlem byla jedním z významných plusů, který mě přiměl pustit se i do druhého a třetího dílu.

Základní nápad - část Prahy, kde nefunguje elektřina - se mi líbí a považuji ho za originální, přitažlivě tajemný a zajímavý i pro dnešní, na technice závislou generaci (vymyslet něco nového v dnešní době a doslova záplavě knih je skutečně velmi těžké). Sice mi nesedlo až příliš konkrétně uvedené umístění Prašiny, ale ve druhém mi to už vadilo nějak méně než v prvním dílu, nevím, jestli už jsem si „zvykla“ nebo jsem byla víc ochotná to přejít, a ve třetím už jsem to nijak zvlášť neřešila.

Stejně jako v předchozích dílech autor po celou dobu dobře udržoval napětí a akční děj, zejména krátkými, autenticky působícími větami představujícími divoce pádící myšlenky Jirky, En a Tondy pod tlakem okolností, což také není v knihách běžné. Ve srovnání s 1. a 2. dílem mi zde hlavní postavy svým chováním, myšlením i pochybnostmi připadaly z celé série nejrealističtější a nejuvěřitelnější, tedy mi připadaly nejbližší. I konec mi tady nepřipadal tak natahovaný a strojený.

Co ve všech dílech považuji za opravdu skvělé, je právě interpretace Matouše Rumla, díky které se dá přenést přes ledacos v ději. Našla jsem mnoho zajímavých nápadů i momentů. Co mi nesedlo ve všech dílech, byly konstrukce konců knih a některých scén. Celkově ale ve mně celá série určitě nechala na nějakou dobu působivý dojem. A ten kladný převažuje.

Nadšení veliké . S čistým srdcem můžu prohlásit, že tento třetí díl mi sedl nejvíc. Ani nevím, čím to bylo. Postavy stejně sympatické. Tempo jako vždy svištělo. Jednání postav ani ději nejde vytknout nelogičnost. Pořád hlavní přidaná hodnota příběhu - Prašina- vládne stránkám svou tajemností a kouzlem v jednom. Jednoduše to asi na mě sršelo vším výše jmenovaným plus větší uceleností a mezi řádky byla vyšší koncentrace vážných myšlenek a dospělejších rozhodnutí. Nepřestávám být vděčná za kvalitu tohoto celého počinu a možnosti to šířit dál mezi děcka a není větší odměny, než když se vrací kupovat další díl. Díky bohu, že i tento třetí je taková pecka.

Závěr trilogie přináší další porci napínavého dobrodružství na Prašině. Zásadním vývojem projde zejména přátelství En a Jirky, ale možná jinak, než byste čekali. V každém případě jim držíme palce až do konce, který je... určitě dojemný a také velkolepý.

To teda byla ale melancholie. Nejprašinovštější Prašina ze všech, trávíme v ní s dětmi mnoho času a je mi líto, že už se tam nevrátíme. I když... Třeba jo. Každopádně En se do ní vydá zase něco vyřešit a Jirka ji v tom nemůže nechat samotnou. Zažijí nejedno zajímavé setkání, zase budou muset trochu běhat ... a možná to i přežijí.