Krásná kniha - čte se jedním dechem, nechybí romantika, napětí ani slzy

Velká samota je synonymem Aljašky dvou tváří - nabízející útočiště a svobodu v dechberoucí krajině a i té nemilosrdné, která bere životy mrknutím oka. Druhá linka, jdoucí ruku v ruce s tou aljašskou mi nedá dlouho spát. Žena, co zůstává s manželem, i když se svým dlouhodobým jednáním může stát hrozbou pro její dítě, si nezaslouží označení matka. I když se tyto části nečtou vůbec lehce, popis života, který je ve své podstatě návratem ke kořenům a snahou přežít každý nepříznivý den, tvoří příběh neustále čtivým, napínavým a člověk zhltne téměř 500 stránek jako nic. Ač se může zdát, že Slavík, předchozí autorčina kniha, těžil primárně ze stále atraktivního tématu 2. sv. války, už na něm ukázala, že pro ni je to jen berlička pro rozehrání epických osudů, které chytnou za srdce a jsou extrémně fandihodné. A zde to platí taktéž. Aljaška je ve svojí krutosti i kráse silným tématem, tady je ale jen kulisou pro silný a děsivý příběh jedné rodiny, na který dlouho nezapomenete.

* * *
"Pokoušel se mě zachránit."
Velká Marge chvíli mlčela. V tichu, které se rozhostilo, Leni přemýšlela, jestli člověk vážně může druhého zachránit, nebo jestli takovou věc pro sebe musí udělat každý sám.

Pěkně jsem si početla, jedním dechem jsem prožívala život na Aljašce.Kniha se nedá odložit.

Moc pěkné a zajímavé čtení.

Úžasná kniha, dlouho jsem něco tak dojemného a opravdového nečetla, nejde přestat číst a plakat a radovat se...

Po přečtení knihy Slavík od této autorky jsem musela sáhnou po její další knize.
A musím napsat, že opět krásné čtení. Autorka opět nezklamala. Tentokrát se příběh odehrává v drsném prostředí Aljašky. Vyprávění je velmi poutavé a vykresluje nejen tamní přírodu, ale hlavně příběh Leni a její matky, která roky snáší domácí násilí.
Jak vše dopadne, když otec uhodí Leni? To si určitě musíte přečíst. Stojí to za to.
Knihkupkyně z Trutnova.