Mohla bych poprosit o jednoho Thomase Reeda?
Jestliže máte rádi knihu, která je napínavá, zábavná, a kdy je spíše romantická linka podobná knihám od Jane Austenové, tak Kroniky prachu jsou to pravé ořechové.
Postavy mají postupný rozvoj a z nepřítele se postupně stane láska. Hlavní hrdinku si člověk zamiluje hned, hlavně kvůli její tvrdohlavosti a její ostrý jazýček dá knize další pozitivum. Autorka si opravdu pohrála s panem Reedem, který je mrzutý, ale zároveň úplný bobísek.
Bylo to kouzelné. Úplně jsem se do ní propadla a nemohla se odtrhnout, dokud jsem nezjistila, jak to všechno dopadne. Jestliže tedy hledáte pomalou romantickou knihu, plnou příjemných klišé, tak s touto knihou dostanete slíbených výsledků.
Jednou z nejúžasnějších věcí, která se vám stane, ...
Jednou z nejúžasnějších věcí, která se vám stane, pokud aktivně čtete, je, že čas od času narazíte na knihu, která vám „skvěle sedne“. A to nejen v tom smyslu, že se vám zrovna trefí do nálady či do životní situace, jež právě prožíváte, ale že je jak napsaná přímo pro vás. Přesně takový pocit jsem měla při čtení Kronik prachu.
Toto dílo musí dle mého názoru zaujmout každého čtenáře už jen podle nádherného přebalu. (Získal ocenění čtenářské ankety Kniha roku v kategorii Obálka roku 2020). A příběh sám za vizuální stránkou knihy nezaostává.
Německá autorka Lin Rina nám vypravuje příběh jisté „knihomolky“ Animant Crumbové. Animant je mladá a finančně zajištěná slečna z dobré rodiny, která vede pohodlný život, v němž se obklopuje milovanými knihami a svou vlastní fantazií. O život okolo sebe se příliš nestará ani nezajímá a pobízení své matky, aby se konečně vdala a založila rodinu, pouští takříkajíc „jedním uchem tam a druhým ven“. To vše však jen do doby, kdy se u nich objeví její strýček. Dřív, než si to stihne Animant řádně promyslet, přijme strýčkovu nabídku pracovat jeden měsíc jako knihovnice v londýnské univerzitní knihovně. A tak Animant plná očekávání a hladová po dobrodružstvích, která prozatím prožívala jen na stránkách svých knih, opouští nudné ospalé městečko a vyráží do velkolepého vzrušujícího Londýna.
Jaký šok tam však na ni čeká! Animant zvyklá na pohodlí a bezstarostnost rychle zjišťuje, jak těžký a náročný je život obyčejných pracujících lidí. Bojuje s únavou a bolestí celého těla, když musí dny trávit pobíháním po ohromné knihovně, kde knihy zařazuje, vybaluje je, štítkuje, opravuje je… Snáší pohrdavé a odsuzující pohledy mužských návštěvníků a neméně jízlivé a posměšné poznámky svého nadřízeného pana Reeda, který se „pyšní“ veřejným označením „nejprotivnější muž na světě“. Přesto všechno však Animant pozvolna zjišťuje, že ten skutečný nedokonalý náročný život má v sobě mnohem víc, než dokonalé bezstarostné snění na stránkách knih, které vedla doposud. Skrz těžké a leckdy tvrdé situace poznává samu sebe a začíná chápat, jak lhostejná a v jistém směru i necitelná byla vůči ostatním lidem včetně členů své rodiny. A nakonec se setkává s něčím pro jiné lidi tak běžným, avšak pro ni zcela novým – city k druhému člověku.
Pokud čtete mou recenzi od začátku, pak jste už jen podle prvního odstavce pochopili, jak moc se mi tato kniha líbila. Stylem psaní i velice pozvolnou romantickou linkou může připomínat tolik známé a oblíbené klasiky Jane Austenové. Přesto mi v jistém ohledu připadá lepší, jelikož tolik neřeší vztahy a společenské konvence, ale spíše se zaměřuje na vývoj a růst osobnosti jednotlivce.
Animantiny pracovní začátky mi připomněly moje začátky v knihkupectví. Člověk, který nikdy nepracoval s knihami, si neuvědomuje, jak fyzicky náročná taková práce je. Na druhou stranu je však velmi bohatá, jelikož získáváte přehled o knižním světě, sbíráte zkušenosti a otevírá se vám rozhled v takových směrech, v jakých byste to nečekali.
Kroniky prachu nejsou žádnou „akční bombou“ plnou zvratů a napětí, nýbrž oddechovým pětisetstránkovým balzámem pro podzimní večery s čajem, dekou a deštěm bubnujícím na okna. Zahřejí vám duši a budete se po nich usmívat a cítit se příjemně odpočatí.
A pokud vám bude připadat, že i těch 544 stran bylo málo, pak se můžete pustit do dalších 190 v doplňkové knížce Kroniky prachu: pár stránek navíc…, kde se dozvíte, jakým směrem se bude Animantin život i život dalších postav odvíjet dál.
Hned na úvod se přiznám, že na knize mě jako první ...
Hned na úvod se přiznám, že na knize mě jako první zaujala její obálka. Jsem si jistá, že nejsem první, ale právě ten nádherný přebal mě přinutil, abych si přečetla o čem má kniha být a anotace mě zase přesvědčila si knihu koupit a co možná nejdřív se do ní začíst. Kniha není nejkratší, trvalo mi celý jeden den ji přečíst. Příběh samotný mě nadchl. Hlavní hrdinka, Animant, miluje knihy a nedokáže bez nich žít. To máme společné. Miluje jídlo a vždy ji najdete v kuchyni. I to máme společné. Vzepřela se nepsaným pravidlům tehdejší společnosti, že žena se má jen vdát, porodit děti a víc se od ní nečeká. Animant to takhle necítí a nechce a rozhodne se přijmout nabídku svého strýčka, aby odjela do Londýna pracovat jako asistentka v knihovně. Její rozhodnutí a pevnost její vůle, kdy je na ni vyvíjen nátlak, především ze strany její matky, neskutečně obdivuji. Stejně tak obdivuji její zapálení a odhodlanost práci v knihovně zvládnout, i když její nadřízený, vrchní knihovník pan Reed prý je ten nejprotivnější muž na světě a vůbec není nadšený z toho, že jeho nová asistentka má být žena z vyšší společnosti. Pan Reed se tak skutečně ze začátku jeví jako protivný a bezcitný muž, ale vše má svůj důvod a i jeho chování jej má. Moc se mi líbilo, jak autorka popsala měnící se vztah mezi Animant a panem Reedem, jak Animant změnila pohled na něj a jak pan Reed bojoval s citem vůči ní. Konec nechci prozrazovat, ale čtení knihy určitě stálo za to. Líbilo se mi i prostředí, ve kterém se kniha odehrává, ostatní postavy, hlavně rodina Animant a pana Reeda. Bylo skvělé, že se kniha nesoustředila jen na ně a dala prostor i jiným zajímavým postavám. Jediná výtka, kterou bych měla, je to, že je kniha moc dlouhá. Ne kvůli čtení, přečtu jakkoliv obsáhlou knihu, spíš kvůli příběhu samotnému. Vůbec by neuškodilo, kdyby kniha měla méně stran, konec už byl takový roztahaný, menší zkrácení by neuškodilo. Na druhou stranu chápu, že nás, čtenáře, chtěla autorka co nejvíce napínat. Určitě knihu doporučuji, jsem si jistá, že se k ní brzy opět vrátím.
Příběh se odehrává v Anglii zhruba v 18. století. ...
Příběh se odehrává v Anglii zhruba v 18. století. V té době u mladých slečen bylo nejdůležitější dobře se provdat. A tak i matka hlavní hrdinky Animant spřádá plány, jak najít toho nejlepšího ženicha. Ovšem šaty, plesy a hloupí nápadníci to Animant nebaví, to si bude raději číst a číst. Jednou se jí naskytne příležitost pracovat na univerzitní knihovně v Londýně. Moc si užívá, že je celý den obklopena knihami. Jediná překážka je hlavní knihovník – nejprotivnější muž na světě. Jednoduchý, milý příběh. Vzpurná mladá hrdinka, odhodlaná bojovat za svou pravdu. Je to nenáročné čtení, i přesto Vás vtáhne do děje a 500 stránek přečtete jako nic. Určitě nečekejte žádnou velkou akci a dějové zvraty. Vše plyne k tomu, co čekáte od začátku knihy. Ale k tomuto příběhu to prostře patří. Je to odpočinkové čtení, které Vás bude bavit o to víc, že Animant miluje knihy stejnou měrou, jako Vy :-) Při čtení byste nejraději za ní do knihovny hned zavítali. Moc se mi líbila vylíčená doba. Oblečení dam – široké sukně, korzety, klobouky. Ježdění v drožkách, vzájemné chování mužů a žen, služebnictvo, večírky…. Nádhera. A také méně příjemná témata jako například to, že se ženy v té době nemohly vzdělávat, pohled na židovské rodiny,.. Obal této knihy je nádherný. Ano, jsem povrchní, ale prostě takovou krásnou knihu jsem musela mít doma :-) Půl hvězdičky strhávám za některé pasáže, které se opakovaly. Kdyby měla kniha o 100 stran méně, vůbec by ji to neuškodilo. Ale určitě doporučuji přečíst všem romantikům, knížka Vás mile pohladí po duši. 4,5*/5*
Knížka má tak krásnou obálku, že jí jednoduše nešlo odolat. O co bylo milejší překvapení, když i samotný příběh byl stejně uhrančivý. Kdo čeká fantasy young adult, tak jako ze začátku já, tak se v této knížce nedočká. Naopak Vás kniha vtáhne do 19. století, plné kočárů, večírků, upjaté společnosti a vdavkuchtivých matek. Hlavní hrdinka se právě takovému osudu vzepře a přijme pracovní pozici asistentky toho nejnesnesitelnějšího knihovníka v Londýně. Animant se tak musí poprat s odmítavou veřejností, rodinou, mrzutým panem Reedem, náročnými návštěvníky a nekončícími stohy knih obrovské knihovny. Takhle čtivou knížku jsem v ruce dlouho neměla. Nádherně a vtipně napsané, prodchnuté atmosférou světa Jane Austenové.