Téma knihy mě zaujalo, ale než jsem se do knihy pustila, četla jsem rozporuplná hodnocení. Do čtení jsem vstupovala s minimálním očekáváním a o to příjemněji mě příběh překvapil. Život v psychiatrické léčebně je místy popsán chaoticky, ale celkový dojem zůstává stejný. Léčil ty dívky někdo? Byly opravdu nemocné či jen dospívající s mírně většími problémy než jejich vrstevnice, ale rozhodně ne na tolik, aby byly umístěny ve speciálním zařízení. Myslím, že každý si po přečtení knihy musí utvořit vlastní názor. Na někoho možná bude příběh působit silněji, na jiného slaběji, ale i tak zůstane otázka: Jak musí být člověk jiný, aby získal nálepku "blázen"?