Tři kamarádky, které se v mládí potkaly na táboře pro děti s obezitou, která se stala jejich celoživotním společným problémem. Když Emerson tragicky umírá, přeje si, aby její kamarádky překonaly strachy, které je provází od dětství. Pro Marley to mj. znamená vyrovnat se s pocitem viny z doby, kdy umřela její sestra – dvojče. Pro Georginu, že musí přestat žít podle představ ostatních. A zvláště se pak musí naučit mít rády samy sebe. Tato kniha mě opravdu zasáhla. Nepatřím do kategorie hubených a celý život řeším svou váhu. To, jak byly pocity ohledně vzhledu a hubnutí v knížce vylíčeny, mi mluvilo přímo z duše. Ano, takhle to mám, ano, takhle se cítím. Navíc se v knize řešily i další závažná témata jako smrt blízkého, sociální fobie, rodinné prostředí, pokus o sebevraždu a mnoho dalších. Vše do sebe krásně zapadalo a nutilo Vás to k zamyšlení. Původně jsem chtěla dát 4 hvězdičky pro drobné nedostatky (ze začátku jsem si pletla hlavní hrdinky, některé věci se moc opakovaly a na mě byl moc velký happy end), ale tím, jak pro mě byly myšlenky a pocity pravdivé a jak mě to emocionálně dostalo, musím dát jednoznačně 5*. Vůbec nemám představu, jak tato kniha zapůsobí na čtenáře, kteří nikdy nemuseli řešit svou váhu, myslím, že se v tomto případě nemůžou vžít do hlavních hrdinek a kniha je tak neosloví. A ještě musím zmínit, že i když se tu řeší hlavně závažná a smutná témata, našla si autorka i místo pro vtipné situace, které mě skutečně rozesmály.