Natálie, původně profesorka francouzštiny, si splní svůj sen a otevře si knihkupectví na francouzském venkově. Pomalu poznává své zákazníky a prostřednictvím knih se jim snaží porozumět a doporučuje jim čtení na míru.

Tak tahle kniha byla přesně pro mě, okamžitě jsem se začetla, ponořila do příběhu a nemohla se odtrhnout. Navíc v tomto případě bylo plusem i to, že mi ji doporučila má knihkupkyně, tak to celé do sebe krásně zapadlo.

V knize jsem se našla. Možná i díky tomu, že sama pracuji v malém obchůdku a zákazníci se mi často svěřují s jejich osudy, problémy a životními příběhy, tak mi to celé bylo bližší a dobře známé.

Navíc miluji Francii, a právě popisy francouzského venkova mě nadchly a já se tak v představách ocitla na místech, kde bych skutečně chtěla být.

Je tu spousta pravdy a mnoho krásných myšlenek. Nejednou jsem brečela a kniha se mě opravdu dotkla. Je zde ukázáno, jak mohou knihy ovlivnit náš život, ale nejen ty, hlavně lidé, které potkáme a kteří nám určitým způsobem vstoupí do života.

Na konci je uveden seznam knih, o kterých se v příběhu píše a já si rozhodně některé z nich potřebuji přečíst.

Krásný milý příběh, který si mě získal, přečetla jsem ho jedním dechem a musím poděkovat mé knihkupkyni, že už mě má přečtenou a ví, co mi má doporučit.

U této knihy si nejen odpočinete, ale navodí vám i příjemný pocit duševní pohody. Natálii se splní sen, když se stane majitelkou knihkupectví a to jí dá novou chuť do života. Svou radost ze života a lásku ke knihám pak předává dál svým zákazníkům, kteří se jí pak svěřují se svými životními osudy.

Pro mne velké zklamání. Asi jsem příliš ovlivněná úsměvným vyprávěním P.Mayleho o Provenci. Příliš filozofování a skoro žádný příběh.