29.3.2024 | Zavřeno |
30.3.2024 | Zavřeno |
1.4.2024 | Zavřeno |
Po - Pá | 08:30 - 17:30 |
Sobota | 08:00 - 12:00 |
Neděle | Zavřeno |
29.3.2024 | Zavřeno |
30.3.2024 | Zavřeno |
1.4.2024 | Zavřeno |
11.4.2024 | Zavřeno |
12.4.2024 | Zavřeno |
Po - Pá | 08:00 - 18:00 |
Sobota | 09:00 - 12:00 |
Neděle | Zavřeno |
29.3.2024 | Zavřeno |
30.3.2024 | Zavřeno |
1.4.2024 | Zavřeno |
Po - Pá | 09:00 - 19:00 |
Sobota | 09:00 - 13:00 |
Neděle | Zavřeno |
MeziŘádky 2. 11. 2019
Už jsem tu před časem zmínil, že současnou českou prózu vedou několik let hlavně autorky. Dnes nejčtenější jsou knihy Aleny Mornštajnové, ale jistě byste bez váhání přišli s dalšími jmény a knihami, které stojí za to číst. Některé mladší a hned při prvním vstupu oceňované české spisovatelky však spojuje jedna výrazná zvláštnost. Začala to v roce 2002 svou prvotinou Paměť mojí babičce Petra Hůlová. Kniha vypráví o tom, co se odehrává v Mongolsku. A Petře Hůlové bylo tehdy...