Jedna z nejlepších sci-fi knih kterou jsem kdy četl. Když autorovy odpustíte drobné chemicko/technicko/fizikální nepřesnosti, jako na příklad že oxid uhličitý není toxický, tak knížka je strhující a napínavá. Moc hezky popisuje technické detaily a autor si dal záležet na uvěřitelnosti příběhu i technických řešeních.

Pravdou je, že se Dnem Trifidů kniha nemá na první pohled nic společného, ale přitom nosná myšlenka je stejná - víra v člověka a to lepší v něm. Marťan může navíc narozdíl od jiných současných sci-fi nabídnout víc než jen sympatického hrdinu (do Marka se nejde nezamilovat). Kromě čtivosti, humoru, nezdolného optimismu i hrdiny je román nenásilnou a všudypřítomnou reklamou na přírodní vědy (počítá se k dobru, i kdyby jen pár dítek kniha uchránila před zničením si života humanitními obory) Marťan v podstatě není hardcore sci-fi, je to kniha určená širšímu spektru čtenářů. Představte si Gravitaci šmrnclou Robinsonem Crusoe, velkou dávkou humoru, vírou v lepší stránky člověka a dobré konce - a máte Marťana. Za poslední dobu je to kniha, která mne opravdu potěšila a vykouzlila mi ùsměv na tváři. Vřele doporučuju.