Podobné tituly

Vtipná a při tom velmi poučná kniha. Já ji řadím k těm, u kterých přečtete první větu a nemůžete přestat.Zařadila bych ji do Bible mezi Starý a Nový zákon.

Ne každá rukověť se zdaří. Poté co jsme se přeorientovali z východu na západ, se dnes občas tisknou encyklopedie plné sice barev a na křídovém papíru, ale obsahově prořídlejší. Nakladatelský dům Barrister & Principal však má, zdá se, vkus a šťastnou ruku. Jako další ze svých publikací přineslo nedávno titul Kdo jsou židé ? z pera předsedy Ústřední židovské rady Německa Paula Spiegela zemřelého v roce 2006. Jedná se o velice půvabný text. Navíc celkem čtivý. Jakoby tančil přesně na rozhraní mezi informacemi, které snadno nabrousíme někde na netu, lehkou židovskou sebereflexí a novinářskou nadsázkou. Nenechte se odradit ani názvy jednotlivých oddílů připomínající poněkud titulky Strážné věže. Autor evidentně usiluje o odlehčenou formu a chtěl možná také svoji práci koncipovat tak, jak jsme zvyklí v rámci talmudického vzdělávání - tj. způsobem polož otázku a vysvětlíme si ji. Ne každý v Čechách však tento způsob vítá. Rovněž ne na každou otázku uvedenou v záhlaví kapitol autor spolehlivě tj. jednoznačně odpoví. I to je pro jidiškajt (judaismus) příznačné. Zkuste ale tato dvě úskalí respektovat, jinak byste se připravili nejen o velice komplexní přehled současného judaismu včetně všech historických souvislostí, ale také o řadu skutečně trefných informací, které se jen málokdy říkají nahlas a naplno. Například že prvním židovským „konvertitou“ je vlastně praotec Abraham, jak je to vlastně se židovskou touhou po majetku, o skutečnost, že kořenovým zdrojem veškerého antisemitismu je vedle bazálního (a nemoudrého) fundamentu také latentní antisemitismus křesťanský, jak široké je spektrum dnešního judaismu a na čem spočívá radost i bolest moderního Izraele. Bez jakékoli pachuti esoterního tajemna se autor dotýká dokonce i kabaly. Je také nutno velice pochválit oba překladatele, kteří se textu nadšeně ujali, ačkoli sami jsou patrně jen málo „poznamenaní“ zkušenostmi a tématem. Což je jemně prozrazuje zejména v důsledném „poněmčování“ všech židovských a jidiš výrazů (ben Sakaj, gefilte fisch, čolent), občasnými nepřesnostmi (micva namísto micvot) a naprosto tvrdošíjným uváděním výrazu žid s velkým počátečním písmenem, ačkoli Spiegelův text zcela jasně naznačuje, že židovství je něco víc než příslušnost k národu či občanství státu Izrael. I po jazykové stránce prozrazuje jejich překlad, že byl šitý poněkud „horkou jehlou“. Ale nepodezírám je z nepečlivosti. To jen text je tak dobrý, že sám vtahuje a táhne. Že se s vydáním spěchalo, napoví i některé nezachycené chybičky (např. rabíni učinily na str. 108 anebo Speigel/ Spiegel na zadní straně přebalu), nicméně – dobře že se spěchalo. Je tu tak mezi námi nanejvýš užitečný paperback (a ten nemusí být zase až tak „dokonalý“), který bych pro jeho obsah a informační hodnotu doporučil každému, kdo chce mít jasno a přitom se pobavit. Ba co víc – rozhodně by neměl chybět v „základní výbavě“ každé školní knihovny, kde chtějí o židovství a antisemitismu učit, ale nevědí dost dobře kudy na to. Spiegel totiž nebyl hodnostář Ústřední rady. Byl to – jako každý políbený rabín – především dobrý učitel.