Autorův skutečný příběh, kdy strávil jeden rok v nádherném Římě. Popisuje nám svůj život, myšlenky, pocity, radosti i strasti s malými dvojčaty. Kniha ze života spisovatele, ale zároveň obyčejného člověka, který nás vezme s sebou do svým myšlenek.

Od autora už jsem četla knihy Jsou světla, která nevidíme a Město v oblacích. To, jak píše, miluji, takže je mi jasné, že vždy, když se mi dostane do rukou jeho kniha, tak si ji přečtu. I tentokrát, ač to nebyl klasický příběh, ale rok jeho života, jsem byla nadšená a čtení jsem si moc užila.

Kniha nás skutečně přenese do Říma, poznáme tak jeho ulice i obyvatele, památky, dopravu i počasí. Měla jsem chuť se tam rozjet a podívat se na vše vlastníma očima.

Ač je kniha o jeho životě a pocitech, dokáže zde vykouzlit tak nádherné věty a krásné myšlenky. Při čtení jsem se díky tomu usmívala a prožívala celou škálu emocí. Možná i díky tomu, že jsem matka, jeho příhody s malými dvojčátky mi byli blízké a dokázala jsem přesně pochopit, jak se rodiče cítí.

Do příběhu autor zakomponoval všechny důležité události, které se ten rok ve světě staly. Co bylo skvělé, tak prvotní porovnání běžných věcí v Evropě a v Americe.

Kniha je pohodová, milá, úsměvná, ale donutí nás i k zamyšlení, ať už nad sebou nebo celkově nad světem. Zhltla jsem ji jako malinu a klidně bych brala ještě pár stránek navíc.

Kniha pro milovníky Říma a rodiče dvojčat.
Autor vypráví o svém ročním stipendijním pobytu ve věčném městě, kde pobýval se svou manželkou a malými dvojčaty. Před očima se nám střídají obrazy okouzlení a fascinace tímto úžasným a pro něho mnohdy nepochopitelným městem a stejně nepochopitelně kouzelný a fascinující vývoj a poznávání okolního světa jeho ani ne ročních dvojčat. Anthony Doerr nás provází jedním rokem svého života jako by byl náš soused a my se můžeme těšit z pozorování jeho probouzející se lásky nejen k tomuto městu.