V roce 1974 se rozhodne rodina Albrigtových, Ernst, Cora a jejich třináctiletá dcera Leni, že se odstěhují na zděděný srub na severu země, na Aljašce. Tak jako generace před nimi zde jedou s vidinou velkých snů a očekávání nového začátku. Ernst je veterán z Vietnamu, poznamenaný zajetím a posttraumatickou poruchou a zpočátku se zdá, že mu zdejší klid a příroda prospívají, což se ale změní s přicházející zimou, depresivním a nevlídným počasím. Moc se mi líbilo stupňování atmosféry, popisy nádherné přírody a také odkazy na život na tomto odlehlém místě dnes a dříve. Kniha stručně popisuje i historii Aljašky od příchodů prvních dobrodruhů až po současnost, kdy se stává více a více turistickou destinací. Hlavně je to ale silný a krásný příběh o odvaze, odpuštění a lásce uprostřed drsné přírody Velké samoty, jak Aljašku nazval Robert Service.

Kniha se od první stránky čte jako film, příběh nemá hluchá místa, vše se na mě sypalo v rychlém sledu stejně jako sníh na Aljašce. Zápletka je uvěřitelná, snad až na ten sladký konec, ale i ten se dá vstřebat. Doporučuji.

Krásná kniha - čte se jedním dechem, nechybí romantika, napětí ani slzy

Velká samota je synonymem Aljašky dvou tváří - nabízející útočiště a svobodu v dechberoucí krajině a i té nemilosrdné, která bere životy mrknutím oka. Druhá linka, jdoucí ruku v ruce s tou aljašskou mi nedá dlouho spát. Žena, co zůstává s manželem, i když se svým dlouhodobým jednáním může stát hrozbou pro její dítě, si nezaslouží označení matka. I když se tyto části nečtou vůbec lehce, popis života, který je ve své podstatě návratem ke kořenům a snahou přežít každý nepříznivý den, tvoří příběh neustále čtivým, napínavým a člověk zhltne téměř 500 stránek jako nic. Ač se může zdát, že Slavík, předchozí autorčina kniha, těžil primárně ze stále atraktivního tématu 2. sv. války, už na něm ukázala, že pro ni je to jen berlička pro rozehrání epických osudů, které chytnou za srdce a jsou extrémně fandihodné. A zde to platí taktéž. Aljaška je ve svojí krutosti i kráse silným tématem, tady je ale jen kulisou pro silný a děsivý příběh jedné rodiny, na který dlouho nezapomenete.

* * *
"Pokoušel se mě zachránit."
Velká Marge chvíli mlčela. V tichu, které se rozhostilo, Leni přemýšlela, jestli člověk vážně může druhého zachránit, nebo jestli takovou věc pro sebe musí udělat každý sám.

Pěkně jsem si početla, jedním dechem jsem prožívala život na Aljašce.Kniha se nedá odložit.

Moc pěkné a zajímavé čtení.

Úžasná kniha, dlouho jsem něco tak dojemného a opravdového nečetla, nejde přestat číst a plakat a radovat se...

Po přečtení knihy Slavík od této autorky jsem musela sáhnou po její další knize.
A musím napsat, že opět krásné čtení. Autorka opět nezklamala. Tentokrát se příběh odehrává v drsném prostředí Aljašky. Vyprávění je velmi poutavé a vykresluje nejen tamní přírodu, ale hlavně příběh Leni a její matky, která roky snáší domácí násilí.
Jak vše dopadne, když otec uhodí Leni? To si určitě musíte přečíst. Stojí to za to.
Knihkupkyně z Trutnova.